Zapsáno 24.06.2010 08:32:44
Českobudějovická teplárna je dnes podle Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (www.irz.cz) z hlediska emisí SO2, emisí rtuti a skleníkových plynů největším znečišťovatelem ve městě a jedním z největších v Jihočeském kraji. Akciová společnost Teplárna České Budějovice však plánuje navýšit spotřebu hnědého uhlí ve svém provozu na Novohradské o dalších více než 24 tisíc tun hnědého uhlí ročně. Chce nahradit jednu z dožívajících turbín za novou, která ale bude určena k výrobě elektřiny, přičemž nadbytečné teplo bude mařeno v nově postavených chladicích věžích. Tomu bude odpovídat i vyšší množství emisí oxidů síry, prachu a skleníkového CO2. Snižuje se také celková energetická účinnost teplárny, která neodpovídá nejlepším dostupným technikám BAT.
Krajský úřad Jihočeského kraje vede nyní k tomuto záměru správní řízení o změně integrovaného povolení provozu; účastníky jsou i sdružení Jihočeské matky a Calla, současně zaslala své připomínky na Ministerstvo životního prostředí v rámci tzv. zjišťovacího řízení v procesu EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí).
Ekologické organizace požadují aby:
- Provozovatel bezodkladně zajistil instalaci odsiřovacích technologií u všech provozovaných uhelných kotlů.
- Z teplárenského provozu na Novohradské nebylo oproti současnosti emitováno vyšší množství tuhých znečišťujících látek, NOx, benzo(a)pyrenu, rtuti a dalších škodlivin a rovněž emisí skleníkového CO2. Naopak by měly být přijaty přísnější emisní limity vedoucí ke snižování zátěže životního prostředí.
- Účinnost teplárny odpovídala požadavkům na nejlepší dostupné technologie podle BAT.
- Nedošlo k oteplení vod Mlýnské stoky vlivem vypouštěné chladící vody.
V rámci procesu EIA ekologické organizace požadují doplnění dokumentace a její projednání v úplném procesu EIA. Dokumentace by měla být podle Cally a Jihočeských matek doplněna zejména o:
- Aktualizovanou rozptylovou studii respektující nové údaje o emisích, novou zástavbu v okolí města a měla by v ní být specifikovány dopady na území Č. Budějovic.
- Variantu odsíření uhelných kotlů v provozu teplárny.
- Vyhodnocení vlivu benzo(a)pyrenu na lidské zdraví v rámci studie „Hodnocení vlivů na lidské zdraví“, protože na části území Č. Budějovic je překračována hodnota imisního limitu pro tuto škodlivinu.
- Vyhodnocení varianty jiné technologické obměny teplárny, která zajistí skutečné snížení emisí a současně bude respektovat měnící se podmínky v odběru tepla.
V teplárnách má výroba elektřiny neopominutelné místo - pomáhá decentralizovat systém, zvýšit energetickou bezpečnost v místě provozu a navíc využít maximum energie paliva. Musí však jít o vysoceúčinnou kogeneraci a postupný ústup od spalování uhlí. Vyšší množství spáleného uhlí je spojeno s vyššími emisemi skleníkových plynů a dalších škodlivin a bude také přispívat ke tlaku na prolomení územně-ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Myslíme si, že zvláště vzhledem k umístění provozu v centru města a zároveň v českobudějovické kotlině by tento záměr neměl být akceptován jak obyvateli města, tak úřady.
Kontrastem k výše popsanému přístupu českobudějovických může být již celá řada obcí a měst. Například Tepelné hospodářství Třebíče provozované firmou TTS, které pokrývá teplem 90 % města: v roce 2009 pocházelo 86 % tepla (280 000 GJ) z biomasy – slámy, pilin, kůry, ale i zelené a hnědé štěpky spalované v kotlích s účinností přesahující 85 %. Zbytek tepla je pokryt z kogeneračních plynových kotelen. Cena tepla zůstává nejnižší v regionu, vloni nepřesáhla 400 Kč za GJ (bez DPH).
Edvard Sequens s využitím části tiskové zprávy vydané Jihočeskými matkami a Callou
