Zapsáno 28.06.2010 15:15:57
Navazujíce na dubnový českobudějovický seminář „Pasivní domy – bydlení pro vás“, připravili jsme stejnojmennou exkurzi, na níž mohli zájemci své teoretické znalosti doplnit praktickými ukázkami s výkladem. Exkurze se konala 20. května a zaplnili jsme při ní plný velký autobus pro 49 lidí vltavotýnského dopravce pana Mály. Naše cesta vedla přes Dolní Dvořiště na Linec. Nedaleko od něj leží obec Unterweitersdorf a zde jeden z několika tisíců pasivně energetických domů v Rakousku. Nikoliv nejlepší, co se týká parametrů (roční spotřeba energie na vytápění 14 kWh/m2, 25 cm cihla, 30 cm polystyrenové izoace), neboť byl dokončen již v roce 2004. Ale zato obývaný rodinou pana Pointnera, který je energetickým poradcem a kromě kvalifikovaného výkladu byl ochoten provést naši skupinu domem.
Jeho česká manželka nám také poskytla své zkušenosti i bez tlumočníka. Zajímavý byl realistický pohled pana Pointnera na situaci v Rakousku, kde v oblasti nízkoenergetické výstavby vidí ještě dlouhou cestu spočívající v nutnosti měnit myšlení lidí. A přitom z pohledu Česka jsou nám vzdáleni na míle daleko vpředu.
V Linzi jsme pro návštěvu zvolili rekonstrukci starého bytového domu s 50 byty postaveného v padesátých letech minulého století, který leží v centru na ulici Makartstrasse. Majitelem je bytové družstvo GIWAG a jde o sociální bydlení. A právě snaha udržet náklady na bydlení na nízké úrovni vedly majitele k rozhodnutí razantně snížit výdaje na vytápění. To se podařilo s pomocí podpory od hornorakouské vlády – půjčky s dotací úroků a nevratné dotace 300 000 € od sdružení Energie Zukunft. Jak nám vysvětlil zástupce družstva pan Willensdorfer s kolegou, proběhla rekonstrukce, aniž by byli vystěhováni nájemníci. Na dům byl upevněn nový vnější plášť sestávající z MDF desky, 14 cm dřevité vlny a 5 cm papírové voštinové izolace celé zakryto tvrzeným sklem. Posléze byla vyměněna okna a balkony začleněny do zateplené obálky domu. Každý byt dostal samostatnou rekuperační jednotku a v bytech zůstal i stávající otopný systém na dálkové teplo jako rezerva. Reálná potřeba přitápění se ale ukázala jako takřka nulová. Slabinou řešení je nutnost rozpočítávat náklady na vytápění na všechny nájemníky, a tedy i ztráty tepla těch, kteří je vyvětrají otevřeným oknem, jdou na vrub všem.
Po obědě v Kaplici jsme již zamířili k českobudějovické Stromovce, na jejímž okraji vzniká nová zástavba rodinných domů. A mezi nimi novostavba domu pana Jiráska, v němž by na první pohled pasivní dům hledal málokdo. Jde o řešení systému EKORD, které nám z Tábora přijel představit i jeho autor Ing. Groch. Zvláštností není jen velký vnitřní prostor daný originální konstrukcí střešních vazníků, ale také skladba stěn. Vnější vrstvu tvoří betonové skořepinové tvárnice tloušťky 20 cm a vnitřní sádrové 8 cm tlusté cihly. Prostor mezi nimi je souvisle vyplněn buď minerální vatou, nebo celulózovou izolací. Právě p. Kubíček zastupující firmu IZOCELL nám na stavbě ukázal praktickou zkoušku průvzdušnosti, což je kromě tepelně izolačních vlastností další důležitý parametr rozhodující o výsledných tepelných ztrátách domu. Zkouška, tzv. blower-door test, spočívá v řízeném natlakování a podtlakování domu, kdy citlivé tlakoměry sledují změnu tlaku v čase. V našem konkrétním případě byl výsledek trojnásobně lepší, než je požadavek na pasivní stavby. Znamená to, že si majitel počínal velmi obezřetně během stavby a pečlivě odstranil všechny možné netěsnosti.
V nabídce nám chyběla prohlídka některé z dřevostaveb provedených v pasivně energetickém standardu, ale nebylo to již časově zvládnutelné. I tak byl program napnutý a skončili jsme s hodinovým zpožděním oproti předpokládanému časovému harmonogramu. Zájemcům je možno doporučit listopadovou mezinárodní akci nazvanou Dny pasivních domů, kterou v České republice pořádá Centrum pasivního domu. Viz www.pasivnidomy.cz. Databázi rakouských pasivních domů a další informace lze pak najít zde http://igpassivhaus.at/ .
Exkurze se konala díky finanční podpoře grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti a také díky podpoře z Národní sítě EVVO.
Edvard Sequens
