Rady - odpovědi

Nevratné obaly - je lepší sklo nebo plast?

Odpověď na tuto otázku není snadná. Nemáme totiž k dispozici studie
životního cyklu nevratného obalu, které by dokázaly odpovědět na tento
konkrétní případ. Je však možné vyjít ze studie zahraniční, s tím, že může
dojít k jistým zkreslením vyplývajících z různých podmínek v ČR a v dané
zemi.
Nejkomplexnější studie pochází z Dánska a byla publikovaná v roce 1998.
Studie zkoumala vliv obalových materiálů na ŽP, důležité byly vstupní
podmínky a ty byly následující:
- míra recyklace skla a papíru 70%
- papír, plasty a hliník se spalují ve spalovnách
- posuzovány byly hlavní vlivy na ŽP: celková energetická spotřeba,
spotřeba přírodních zdrojů, vliv na globální oteplování, tvorba
fotochemického ozonu, acidifikace, množství odpadu a eutrofizace.
Všechny tyto vlivy byly přepočteny na zábor půdy.
Analýza prodejních obalů posuzovala 11 materiálů (papír, sklo, ocel,
hliník, HDPE, LDPE, PP, PET, PVC, EPS, PS). Kilogram každého posuzovaného
materiálu byl přepočítán na rozlohu půdy, kterou je k jeho výrobě včetně
těžby surovin, energetických nároků atd. nezbytné zabrat. Nejméně šetrný
materiál tedy zabral největší plochu půdy. Výsledky studie je možno vyčíst
z této tabulky:

 Materiál   Hliník EPS, Plasty Ocel Recyklovaný Papír Sklo Dřevo Recyklovaný
                   PVC              plast                        papír
 Index
 záboru
 půdy         18    11    7     5       4,2      0,5   1    0,3      0,3
 (poškození
 ŽP)

Studie posuzovala 1 kg obalového materiálu. Z tabulky je tedy možno
zjistit, že kilogram plastových obalů způsobuje 7x větší poškození ŽP než
kilogram skla. V přepočtu na jednu lahev je zatížení ŽP téměř shodné, ale
vezmeme-li v potaz, že plastem přesuneme větší množství obsahu, je vítěztví
plastu jasné.
Ovšem je třeba upozornit na to, že odpověď byla směřována na obaly převážně
jiné než nápojové povahy (případ kečupu, tatarské omáčky apod.). Zde sklo
ztrácí především svou hmotností = vyšší náklady na přepravu a nutností
chladit, také značným odlivem skloviny na skládky. Plast naopak získává
svou lehkostí, na druhou stranu je s ním v této studii spojen provoz
spaloven.
Je také nutné posuzovat místní podmínky. Máte-li v obci pouze kontejner na
sklo, je lépe preferovat sklo, protože je zajištěn jeho zpětný odběr. Plast
by skončil na skládce či ve spalovně.
Co se týče nápojových obalů, jsou zde k dispozici další cca 3 studie a
nevratné sklo je z hlediska vlivu na ŽP ve všech nám známých studiích
posuzováno hůře než jednorázové plastové lahve.
Vše je ovlivněno vstupními podmínkami a nakládáním s odpady v dané zemi.
Bohužel nemáme k dispozici českou studii životního cyklu nápojových obalů,
ale Ministerstvo životního prostředí již zadalo zpracování takovéto studie
pro podmínky České republiky. Pak bude vše jasnější.

Rosa o.p.s.