Rady - odpovědi

Jaké konkrétní látky se uvolňují při spalování plastů v kamnech a jak se projeví jejich dopad na zdraví občanů.

V každém případě to záleží na podmínkách spalování: teplotě hoření, obsahu
kyslíku, velikosti spalovaných částic - měrném povrchu, atd. V průběhu
spalování dochází nejprve k tepelnému rozkladu - pyrolyse - přičemž se
uvolňují hořlavé plyny, které se dále spalují. Konečnými produkty spalování
jsou u polyethylenu (PE), polypropylenu (PP), stejně
polyethylenglykol-tereftalátu (PET) oxid uhličitý a voda. U
polyvinylchloridu (PVC), jako u chlorovaných organických sloučenin obecně,
vzniká kromě toho vždy ještě chlorovodík a větší nebo menší množství
polychlorovaných dibenzofuranů (DBF) a dibenzodioxinů (DBD). Z nich
pověstně nejtoxičtější je 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD).

V reálné situaci vznikají kromě konečných produktů dokonalého spalování
také produkty nedokonalého spalování. Byly jich za různých podmínek
identifikovány stovky, avšak charakteristické jsou saze, oxid uhelnatý a
akrolein. Oxid uhelnatý je známý "krevní jed", akrolein je látka silně
dráždivá (jedna z příčin štiplavého zápachu kouře).

Saze bývají považovány za formu uhlíku, ale ve skutečnosti obsahují značná
množství kondensovaných aromatických uhlovodíků (PAH), z nichž mnohé jsou
karcinogenní. Nejsou akutně toxické, ale mohou způsobit při dlouhodobé
exposici vážné poškození zdraví (záleží to ovšem na dávce).

Hoření plastů na vzduchu je vždy doprovázeno také tvorbou oxidu dusnatého a
dusičitého, společně označovaných jako NOx. To platí ovšem pro každé hoření
na vzduchu. Polymery neobsahující chlor (PE, PP, PET, PS) je možno
průmyslově za vhodných podmínek účinně spálit podobně jako fosilní paliva.
Lze je také pyrolyticky zpracovat na použitelná kapalná a plynná paliva
(otázkou je, vyplatí-li se to).

Při spalování v domácích kamnech na uhlí a/nebo dřevo však nedochází k
dokonalému spalování a emise jsou toxičtější než ty z hnědého uhlí. V
poslední době se toto domácí spalování odpadu stalo významnou příčinou
lokálního znečištění ovzduší, což si může každý ověřit při procházce po
českém venkově v podzimních dnech, zvláště pak za inverse. K toxicitě
přispívá oxid uhelnatý, akrolein, oxidy dusíku a další produkty
nedokonalého spalování. Komparativní studie ukázaly, že akutně
nejtoxičtější spaliny z jmenovaných polymerů poskytuje PE, nejvíce sazí pak
PS (to je vzhledem ke karcinogenitě PAH významnější než akutní toxicita).

Zvláštní případ PVC

Na rozdíl od ostatních zmíněných plastů, PVC obsahuje v molekule chlor. Při
jeho spalování proto nutně vznikají toxické zplodiny. Hlavními produkty
"dokonalého spalování" (při nelimitujícím přístupu kyslíku) jsou oxid
uhličitý voda a chlorovodík. Potud by to nebyl závažný problém, protože
silně kyselý chlorovodík lze ze spalin poměrně jednoduše odstranit. Horší
je, že jako vedlejší produkty vznikají již zmíněné vysoce toxické
polychlorované dibenzofurany a dibenzodioxiny.

Tyto látky jsou biologicky prakticky neodbouratelné, v ekosystému se šíří s
koloběhem vody (těkají s vodní parou) a stopová množství se ukládají v
živých organismech, zejména v tucích. Z organismu se prakticky nevylučují,
takže se postupně kumulují, a po delším čase mohou dosáhnout toxické
hladiny. O praktickém dopadu kontaminace životního prostředí těmito látkami
se dosud vedou spory (názory odborníků se liší). Nutno poznamenat, že tyto
látky nevznikají pouze z materiálů člověkem vyrobených, jako právě PVC nebo
polychlorované bifenyly, ale v malé míře také při spalování nejrůznějších
organických materiálů v přítomnosti chloridových iontů (kuchyňské soli,
která je v živé přírodě vždy přítomná). Proto spalování PVC musí být
doprovázeno náležitým čištěním spalin, aby byla tvorba polychlorovaných
dibenzofuranů a dioxinů minimalisována.

Rozhodně je nevhodné spalovat materiály obsahující PVC v domácích kamnech.

Co je tedy z uvedených materiálů možno spalovat v kamnech?

Lze obecně konstatovat, že moderní obalové materiály se ke spalování v
kamnech zpravidla nehodí. Polymery na bázi celulosy, které hoří lépe než
papír, byly nahrazeny foliemi z PP. Ty vypadají na první pohled stejně, ale
v kamnech se seškvaří a čoudí. Vznikají přitom zmíněné toxické spaliny
(saze, oxid uhelnatý, akrolein) - produkty nedokonalého spalování.

Z plastických materiálů (PE, PP, PS, PET a PVC) se nehodí ke spalování v
kamnech žádný. Krabicové obaly na potraviny "Tetrapack" rovněž většinou
obsahují plastovou nebo kovovou folii, takže nelze doporučit jejich
spalování. Pokud je ta fólie plastová (PE nebo PP), myslím, že spálení
jedné krabice Tetrapack v dobře roztopených kamnech není velkým
protiekologickým přestupkem. Zvláště tehdy, když ji předem roztrháte na
malé kousky. Ta tenká folie z PE nebo PP shoří relativně "čistě". U nás na
chalupě tyto krabice ovšem nepálíme v kamnech, ale dáváme je do směsného
odpadu. Narazil jsem však i na krabicové obaly, které žádnou folii
neobsahovaly. Ty hoří asi jako papír, či lepenka.