Rady - odpovědi

Ekologické stavění

Dobrý den, máme cca 250 let starý kamenný dům. Je vhodné tento zateplovat? Zdi jsou silné cca 60 cm a přesto při soustavném topení (ústřední) se v některých místech  podzimním a zimním období sráží vlhkost a následně vzniká plíseň. Používáme odvlhčovač vzduchu, ale toto není možné trvale. Vyřešilo by  náš problém zateplení? Názory z našeho okolí se dosti liší.


Vážený pane, děkuji za váš dotaz.

Plesnivění, které popisujete, je způsobeno kombinací vlhkosti a studené zdi. Otázka je, jak se vlhkost na stěnu dostala. Pokud jde jen o vlhkost zkondenzovanou z  vnitřního vzduchu, pak zateplení váš problém vyřeší. Stoupne povrchová teplota stěny a ke kondenzaci nedojde.

Pokud ale vlhkost pochází ze zdi (například zeď "táhne" vlhko z neizolovaných základů) pak je třeba nejprve provést hydroizolaci zdi (třeba "podříznutí")  nebo jinak  zeď vysušit. Podívejte se např. na knihu:

   Balík, M.: Vysušování zdiva I.-III.  Grada, 2002.

Pokud vlhké zdivo opatříme zvenku kontaktním zateplením polystyrenem  (s vysokým difuzním odporem), problémy s vlhkostí se zaručeně zhorší. Vlhkost, která se až dosud odpařovala z vnějšku i zevnitř, může najednou odcházet jen z vnitřní strany. To vede k objevení nebo zvětšení „map“ a zhoršení potíží s  plísní. Takovéto problémy se mohou objevit i u zdí, které se před zateplením jevily jako suché.

U starého domu se dá čekat, že hydroizolace nebude moc dobrá, pokud vůbec nějaká. Pro zateplení bych tedy doporučil použít zateplení s nízkým difuzním odporem. Vlhkost pak může ze stěny difundovat ven; tím, že je zdivo „v teple“, je odvod vlhkosti efektivnější.

Lze použít  desky z minerálních či skelných vláken nebo speciální polystyren (Baumit Open). Současně je nutno použít lepidla a omítky také s nízkým difuzním odporem. Pozor při nákupu!  Kupujte zateplení jako systém, ne po částech (izolace, lepidla atd.). Bude to dražší, ale vyhnete se potížím k pozdějšími poruchami.

Pokud byste použil běžná lepidla a stěrky používané třeba pro zateplení paneláků, asi by to nefungovalao uspokojivě, protože tyto stěrky mají vysoký difuzní odpor. Vlhkost by sice mohla projít izolantem, ale už ne stěrkami.

Jinou možností je použít systém s odvětranou mezerou. To znamená, že  izolaci upevníte na zeď do nějakého nosného roštu a obložíte prkny, mramorem nebo prostě jakýmikoli deskami které se vám budou líbit. Nákladnější je udělat místo obkladu zeď. Mezi izolací a vnější stěnou je třeba nechat mezeru nejméně 1 cm, kterou může odcházet vlhkost ze zdí . Mezera musí být odvětraná nahoře i dole a izolace musí mít malý difuzní odpor, tj. používají se rohože z minerálních vláken, ovčí vlna nebo slaměné balíky.

Je jasné, že se změní vzhled domu, zvětší se tloušťka stěn, o 20 až o 40 cm! Stávající okna budou "utopena", pokud je nepřesadíte více ven, ideálně na vnější líc kamenné zdi. Aby tolik neubývalo světlo, je možné zkosit okenní ostění.

Letos už asi zateplení nestihnete, proto bych vám doporučil koupit za pár stokourun vlhkoměr a sledovat vlhkost vnitřního vzduchu, stejně tak i teplotu v místnostech. Pokud bude vlhkost přes 80%, rozhodně více větrejte!

Kdybyste měl dojem, že musíte větrat příliš, můžete si pořídit větrací jednotku s rekuperací tepla. Na trhu jsou i malé jednotky použitelné jen v jedné místnosti, např. tyto:

http://www.regulus.cz/Vetrani-a-rekuperace.asp

http://www.mtech.cz/katalog-r410-ostatni.php?id=2

http://www.stiebel-eltron.cz/?page=se_ventilacni

Pokud narazíte na někoho, komu se zdá zbytečné izolovat "starou dobrou tlustou kamennou zeď", můžete mu říci, že vaše 0,6 m tlustá kamenná zeď izoluje asi jako 3 cm polystyrenu. Dokonce i v  historické literatuře narazíme na pojem "mlživý kámen". Pokud je ve zdi velký kámen, který dobře vede teplo, sráží se na něm vlhkost (s následnou plísní). I to je důvod, proč jsou kamenné zdi stavěny vlastně jako dvě stěny s vnitřní "výplní" z drobnějších kamenů, případně hlíny.

Přeji příjemné bydlení

Karel Srdečný