Krasec

Rok 2011 přepsal knihu rekordů

2012-02-04T19:56:00+01:00

Z ekologického pohledu byl rok 2011 bouřlivý s rekordní úrovní emisí skleníkových plynů, s táním arktického mořského ledu, které téměř vyrovnalo rekordní rok 2007 a s průměrnými teplotami, které byly jedenácté nejvyšší za celou dobu záznamů. Zmínit musíme bezkonkurenční extrémy horka a zimy v USA, sucho v Evropě a Africe a rekordní počty přírodních katastrof souvisejících s počasím. Navíc světová populace vloni dosáhla 7 miliard, byli jsme svědky druhé nejhorší jaderné katastrofy v historii, ale zaznamenali jsme také rekordní investice do obnovitelných zdrojů energie.

Čtyřicet jedna indikátorů používaných americkým Národním úřadem pro oceány a atmosféru (NOAA) pro měření teploty moří, země i vzduchu jasně ukázalo, že i v roce 2011 pokračovalo globální oteplování. Třináct nejteplejších roků bylo zaznamenáno v období posledních patnácti let. Rok 2011 byl navíc pozoruhodný, protože v něm působil přirozeně se vyskytující jev oceánského ochlazení "La Nina", který by za normálních okolností teploty snížil. I přes stagnaci či ekonomickou recesi v mnoha průmyslových zemích, koncentrace CO² v atmosféře měřená na Mauna Loa na Havaji, v květnu dosáhla více než 394 ppm a je nyní o 39 % vyšší, než na začátku průmyslové éry. Blíží se tak okamžiku, o němž mnozí vědci říkají, že již bude téměř nemožné zastavit globální oteplování.

    V září uvedla německá Univerzita Brémy na základě dat ze satelitu NASA, že arktický mořský led dosáhl rekordní minimum. O pár dní později americké Národní datové centrum pro sníh a led s použitím různých satelitních dat, oznámilo, že zalednění v roce 2011 byla nepatrně vyšší, takže bylo jen druhé nejnižší v historii. Christophe Kinnard z Centra pro pokročilá studia v suchých zónách v chilském La Serena v listopadu informoval, že trvání a mocnost poklesu mořského ledu: „Zdá se bezprecedentní za posledních 1450 roků. Všechno narůstá - povrchová teplota, teplota atmosféry, a zdá se také, že i teplota oceánu a arktický mořský led je tak rozrušován ze spodu i táním shora.“
    Zatímco východní Evropa, Rusko, Pákistán a Blízký východ trpěly extrémními výkyvy počasí nejvíce v roce 2010, vloni to byla zase Severní Amerika. Kontinent zažil mohutné záplavy podél řek Mississippi a Missouri, rekordní požáry a ochromující sucha na jihu. Padlo 2 941 měsíčních rekordů pro extrémní teploty i chlad ve všech 50 státech USA. Náklady související s extrémy počasím stoupají ve spirále. USA zažilo čtrnáct samostatných katastrof, kdy každá stála přes 1 miliardu dolarů. Celkově se finanční ztráty odhadují na více než 50 miliard dolarů. „Rok 2011 v mnoha ohledech přepsal knihy rekordů. Od ochromujících sněhových bouří přes druhý nejsmrtelnější rok tornád, epické záplavy, sucha a vedra, po třetí nejrušnější období hurikánů v historii jsme byli svědky extrémních hodnot u téměř každé kategorie počasí,“ řekl mluvčí NOAA Christopher Vaccaro. Mnoho komentátorů popisuje uplynulý rok jako "rok tornád". V období od ledna do června během 43 velkých bouřek vzniklo téměř 1600 tornád ve střední, jižní a východní části Spojených států.
    2011 ale byl také rokem, kdy bylo buď příliš mnoho, nebo příliš málo vody. Začalo to ničivými povodněmi v Austrálii, které zatopily oblast o velikosti Francie a Německa dohromady a nakonec tropická bouře Washi zabila téměř tisíc lidí a vytvořila tři sta tisíc bezdomovců na Filipínách. V Thajsku nejhorší záplavy za posledních 50 let vzaly 730 životů. Pokračující sucha v severní Číně, která začala v roce 2010, jsou nejhorší v zemi za posledních 60 let. Rozsáhlá sucha postihla jak nejbohatší, tak nejchudších společnosti. Nejhorší sucho za 60 let postihlo více než 10 milionů lidí a vedlo ke smrti tisíců lidí a milionů zvířat v Somálsku a Africkém rohu. Rovněž Texas byl těžce zasažen vedrem a suchem. Město Austin zaznamenalo 27 po sobě jdoucích dnů, kdy teplota překročila 37°C a 90 dní, kdy dosáhla této úrovně. Texaská lesní služba uvedla, že pokračující sucho zabilo 100-500 milionů stromů, což je číslo, které nezahrnuje lesy strávené požáry. Ty spálily více než 1,5 milionů hektarů státu. Minulý rok začal a skončil rekordními suchy a teplotami i v Evropě. Průměrná teplota v severním Norsku byla v listopadu o 5.3°C nad normálem, Dunaj měl nejméně vody za posledních 60 let, a v Německu a především v severní Evropě byl nejsušší konec roku v historii (evidence začala v roce 1881).
    2011 byl také mimořádný rok pro velká zemětřesení. V sedmi týdnech mezi 1. lednem a 21. únorem, se otřásly Argentina, Chile, Írán, Pákistán, Tádžikistán, Tonga, Barma, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Sulawesi, Fidži a Nový Zéland. Ale zdaleka nejničivějším zemětřesením bylo to, které vedlo k smrtící tsunami v Japonsku 11. března. Ta zabila 15.500 lidí, způsobila zhroucení tří jaderných reaktorů ve Fukušimě, což vedlo k evakuaci a úprku 160 tisíc lidí z postižených oblastí. Zatímco jaderný průmysl za podpory některých západních komentátorů bagatelizoval důsledky havárie, úroveň radioaktivního cesia ukazuje na pobřeží jeho až 50 milionkrát vyšší hladinu oproti normálu. Do konce roku bylo ještě těžké přesně odhadnout míru devastace, hloubku roztavení paliva a přesnou úroveň radiace.
    Nyní dobré zprávy. V červenci oznámil UNEP, že investice do obnovitelných zdrojů energie vzrostla o 32 % v roce 2010 a dosáhla rekordních 211 miliard dolarů od roku 2004. Poprvé byly tyto investice vyšší v rozvíjejících se ekonomikách než ve vyspělých. Agentura Bloomberg předpokládá zdvojnásobení investic do obnovitelných zdrojů do osmi let. Špatnou zprávou je, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) říká, že ani to nebude stačit ke stabilizaci emisí a kontrole změny klimatu. Tento smysl pro realismus podtrhla výroční konference OSN o klimatu v jihoafrickém Durbanu v prosinci. Jednání vyřešila hlavní rozkol mezi velkými producenty emisí a ostatními dohodou mezi 194 státy, které se zavázaly usilovat o právně závaznou dohodu o snížení emisí v budoucnosti, takže v mezidobí budou platit jen dobrovolné závazky.
    Ochránci přírody bojující na celém světě proti úbytku lesů přivítali družicová data z Brazílie ukazující, že odlesňování v amazonské oblasti se snížilo na nejnižší úroveň za 23 let. Nicméně nové zákony schválené v prosinci umožní, aby farmáři káceli více stromů v blízkosti řek a v horách, kde řeky pramení.
    Tygři na tom byli v roce 2011 lépe. Kambodža, Indie, Indonésie, Laos, Barma a Nepál pro ně chrání další 2 miliony hektarů půdy. Indie, kde žije polovina světové tygří populace, odhaduje zvýšení jejich počtu z 1 411 v roce 2007 na 1 706 dnes. Nicméně WWF oznámila, že pouze 18 až 22 sibiřských tygrů zůstalo v divočině v severovýchodní Číně. Neočekávaně došlo k výraznému nárůstu počtu goril v horách Virunga, které jsou sdíleny mezi Rwandou, Demokratickou republikou Kongo a Ugandou. Průzkum WWF počítá 480 jedinců, což představuje nárůst o sto od posledního sčítání v roce 2003.
John Vidal, editor The Guardien
Celý článek přeložil a zkrátil Edvard Sequens

Nabídka našich služeb v oblasti EVVO a ekologického poradenství

2012-02-01T15:33:00+01:00

Ucelenou nabídku služeb v oblasti EVVO a ekologického poradenství v Jihočeském kraji zajišťovanou Krascem a jeho členskými organizacemi naleznete v Nabídkovém katalogu KRAjské Sítě Environmentálních Center. Aktuální vydání katalogu si můžete stáhnout, nebo objednat zde.

Přílohou tištěného katalogu je i kalendář akcí připravovaných členskými organizacemi sítě Krasec.

Nové lokality ve hře o úložiště

2012-02-01T11:37:00+01:00

Vedle šesti lokalit, na nichž Správa úložišť radioaktivních odpadů narazila povětšinou na zásadní nesouhlas se svými aktivitami při hledání hlubinného úložiště, přibyly některé další. Z vojenských újezdů pokračuje zkoumání už jen v jihočeských Boleticích, ale nově byla k lokalitám přiřazena Kraví hora na Českomoravské vysočině. Trochu vám je přiblížíme.

Koncem roku 2008 zahájila Správa na popud tehdejšího premiéra Topolánka ověřování území vojenských újezdů. Výsledky ukázaly, že potřebné podmínky by mohly být splněny pouze ve vojenských újezdech Boletice a Hradiště. Nicméně další výzkumné geologické práce na ověřování vhodnosti se zaměřují na Boletice. V rámci geologického výzkumu byla provedena analýza leteckých a družicových snímků, letecké geofyziky, hydrogeologické analýzy, aktualizovány byly střety zájmů, byla uskutečněna terénní rekognoskace a geofyzikální i hydrogeologická měření a rovněž upřesněna oblast horninového masivu potenciálně vhodného pro umístění podzemní části úložiště. Území bylo také posouzeno z hlediska napojení na povrchový areál.
    Výsledkem je zjištění, že z geologického pohledu představují horniny v severní části Vojenského výcvikového prostoru Boletice prostředí, které je účelné dále zkoumat jako možné vhodné prostředí pro umístění hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysoce radioaktivních odpadů. Geologická stavba zkoumané lokality je značně odlišná od ostatních lokalit, které jsou v současné době pro umístění hlubinného úložiště uvažované. Jedná se o negranitovou lokalitu. Namísto žuly je podloží tvořeno granulity, což jsou metamorfované horniny. Tento fakt si vyžádá specifický přístup i metody geologicko-průzkumných prací.
     Protože územím boletického prostoru se táhne hluboký lhenický zlom, byly opuštěny úvahy o stavbě povrchového areálu v jeho jižní části v okolí Polné a Hodňova, neboť spojovací štola by musela protnout zmíněný zlom. Nyní tedy bude prověřováno území na severu v okolí obcí Křišťanov a Ktiš z hlediska umístění povrchové části úložiště. Nejenže se tak území dostává do těsného sousedství s katastry obcí, ale částečně leží i na nich. Navíc vzhledem ke snaze armády předat sídla ležící uvnitř vojenských prostorů i s jejich obyvateli pod správu sousedících obcí, bude jejich dotčení průzkumy pro úložiště větší. V každém případě nelze zájmy sousedících obcí pominout při rozhodování o stanovení průzkumných území naprosto stejně jako v ostatních lokalitách.
    Jak zmínil RNDr. Slovák ze SÚRAO na besedě 23. listopadu v Ktiši, teprve v říjnu 2012 má být dokončena studie proveditelnosti pro lokalitu Boletice a do konce roku 2012 bude podle jejích výsledků rozhodnuto, zda bude lokalita zařazena „naostro“ mezi ty dnešní.
     Poněkud překvapivě byla v říjnu 2011 mezi dále sledované lokality zařazena Kraví hora situovaná mezi obcemi Střítež – Moravecké Pavlovice, Olší a Věžná vedle uranových dolů v Rožné. Byly zde provedeny potřebné geologické rešerše a rovněž byla zpracována úvodní studie pro stavbu hlubinného úložiště. Jedná se o analýzu prostorového umístění a rozmístění nutných hornických prací a obslužných areálů hlubinného úložiště v lokalitě Kraví hora tak, aby provozně a technicky navazovaly na stavbu plánovaného Centrálního skladu vyhořelého jaderného paliva na lokalitě Skalka. S ním má být úložiště propojeno podzemním tunelem. Neznamená to ale, že by na povrchu nevznikl areál úložiště – má sloužit pro stavbu a následné zajištění provozu.
    Překvapení má v případě Kraví hory několik důvodů. Zkoumání této lokality se nikdy neobjevilo ve vládou schváleném plánu činnosti Správy úložišť. Ale zejména byly vždy i ze strany SÚRAO podobné lokality v poddolovaných územích vylučovány z hlediska možného narušení horninového prostředí. V Rožné se nyní navíc dolují prostory pro podzemní zásobník zemního plynu. Jak vyplývá ze studie „Geologické výzkumné práce v části VÚ Boletice k vymezení potenciálně vhodného území pro umístění hlubinného úložiště“, provedené firmou Aquatest, podařilo se vytipovat granulitovou oblast, která by neměla být dotčena těžbou, ale je díky ohraničení tektonickými poruchami relativně malá. Rozhodně neumožní rozšířit úložiště pro odpad z dalších reaktorů, které by mohly vzniknout v Temelíně. V každém případě studie závěrem konstatuje, že „lokalita Kraví hora má dosud ze všech zkoumaných lokalit nejméně vhodné parametry“ a uzavírá, že ji „nelze doporučit pro další práce“. Důvod, proč došlo následně k veřejně prezentovanému zařazení mezi lokality, je nejspíše ochota starostů této uranové oblasti projekt přijmout.
    Zajímavá je i otázka projektu Centrálního skladu vyhořelého jaderného paliva Skalka, s nímž má být úložiště propojeno. Sklad neexistuje, je zde jen průzkumná štola a ČEZ, který stavbu za podivných okolností jen těsně před vypršením platnosti povolení zahájil budováním požární nádrže na vodu. Zato existuje vládní usnesení z roku 1997, kterým bylo rozhodnuto nebudovat centrální sklad na Skalce, nýbrž samostatné mezisklady v areálu elektráren (v Dukovanech stojí již dva a nově v provozu je i sklad v Temelíně).
    Ať již je Kraví hora mezi lokalitami nebo se její přidání zvažuje jako u Boletic, nabízíme veřejnosti z dotčených obcí i jejich starostům stejně jako u stávajících lokalit pomoc v získávání na státu nezávislých informací i rady, jak postupovat při hájení svých zájmů. O dalším vývoji situace vás budeme informovat.
Edvard Sequens, Calla

Projekt Podaná ruka zahájen

2012-01-18T15:40:00+01:00

Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia vás zve do projektu Podaná ruka zaměřený na metodickou a informační podporu jihočeským pedagogům v oblasti environmentální a multikulturní výchovy, který bude probíhat od ledna do prosince 2012.

V rámci projektu poskytneme zapojeným školám metodický a informační servis, uspořádáme akreditované semináře pro učitele ve všech sedmi bývalých okresních městech a představíme příklady dobré praxe z oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty formou sborníku a jednodenní exkurze. Registrace do projektu zdarma. Více informací k projektu naleznete na www.cegv-cassiopeia.cz.

Jak se žije v novoguinejském pralese

2012-01-15T17:23:00+01:00

Calla a Rosa srdečně zvou všechny zájemce na další besedu z cyklu Zelených čtvrtků, která zavede účastníky až na Novou Guineu. O tropické přírodě a její ochraně přijde povídat prof. Vojtěch Novotný z Entomologického ústavu AV ČR. Dozvíte se, co dělají čeští vědci na Nové Guineji nebo kolik je na světě vlastně druhů. Těšíme se na vás 19.ledna od 18 hodin v českobudějovické galerii Měsíc ve dne (Nová ul. 3). Pozvánka ke stažení zde.

Vyšlo 18. číslo časopisu Krasec

2012-01-11T14:36:00+01:00

K dispozici je 18. číslo jihočeského občasníku o životním prostředí KRASEC, které je tentokráte zaměřeno na téma všem velmi blízké - JÍDLO. Celé číslo si můžete prolistovat nebo stáhnout ve formátu PDF.

Břehuli pod stromeček!

2011-12-08T15:30:00+01:00

Pátráte po neobvyklém vánočním dárku? Zkuste někomu věnovat adoptované břehule říční. Projekt "Adoptujte břehuli!" si klade za cíl shromážďovat finanční prostředky na péči o jihočeská hnízdiště tohoto ohroženého druhu, o která se stará sdružení Calla. Díky adoptivním rodičům a podpoře Státního fondu životního prostředí se letos podařilo obnovit hnízdní stěny břehulí v pískovnách Lžín, Třebeč a Nakolice. Břehule do upravených stěn vyhrabaly celkem 522 hnízdních nor. Lžínská pískovna dokonce v tomto roce hostila druhou největší kolonii břehulí v jižních Čechách.

Břehule říční je naší nejmenší vlaštovkou. Původně hnízdila v březích řek, které každoročně strhávaly jarní povodně. Po regulaci většiny vodních toků však břehule o svá přirozená hnízdiště přišly a uchýlily se do těžebních prostorů, především do pískoven. V současné době hnízdí v pískovnách drtivá většina českých břehulí. Jedná se proto o druh, jehož přežívání v krajině závisí na vhodném způsobu těžby nerostných surovin a aktivní péči o hnízdiště, kde už těžba neprobíhá. Po ukončení těžební činnost se totiž obvykle hnízdní stěny sesouvají a tvrdnou, takže je ptáci rychle opouštějí.

Populace břehulí říčních v Jihočeském kraji prošla v posledních dvaceti letech radikální proměnou. Těžba ve většině malých pískoven skončila. Ve zbývajících těžebnách je častým problémem přílišná rychlost dobývacích prací neumožňující nerušenou koexistenci druhu s postupující těžbou. Zároveň dochází ke koncentraci do několika málo zbývajících lokalit, čímž se populace druhu stává výrazně zranitelnější. Zároveň na území Jihočeského kraje zcela chybějí pravidelná hnízdiště v březích řek.

V roce 2009 proběhlo podrobné mapování hnízdících břehulí, při němž bylo zkontrolováno nejméně 90 % lokalit na území Jihočeského kraje. Na 31 místech byly nalezeny nory břehulí, na čtyřech se však již břehule nevyskytují. Za posledních deset let došlo ke snížení počtu dostupných hnízdišť o 55 %! Průměrná velikost kolonie na lokalitách obsazených břehulemi činila 102 nor na kolonii. Zjištěná velikost kolonií je v porovnání s průměrem ČR výrazně nižší – poslední údaj pro celou ČR hovoří o 314 norách na kolonii a setrvalém vzestupu vlivem koncentrace těžebních aktivit do stále menšího množství rozsáhlých dobývacích prostorů. Celkový počet břehulí v jižních Čechách byl v roce 2009 odhadnut na 2070 hnízdních párů, což je asi 12 – 15 % české populace. Přitom ještě o deset let dříve zde hnízdilo 4875 párů. Úbytek břehulí ornitologové zaznamenali i v ostatních regionech ČR a v celé Evropě.

V roce 1999 se téměř všechna jihočeská hnízdiště nacházela v lokalitách udržovaných aktivní těžbou. V současné době je šest z 31 hnízdišť udržováno cílenými zásahy nevládních organizací, státní správy a některých těžebních firem. Ještě více tento rozdíl vynikne, pokud místo počtu kolonií porovnáme celkový počet párů. V záměrně udržovaných stěnách totiž v roce 2009 hnízdilo 58 % jihočeských břehulí! Calla se dlouhodobě věnuje péči o břehulí kolonii v pískovně Třebeč na Borovansku, kde byla z naší iniciativy právě kvůli ochraně břehulí vyhlášena přechodně chráněná plocha. V posledních letech jsme se začali systematicky zaměřovat na podporu hnízdění břehulí také v dalších pískovnách Jihočeského kraje i celé ČR, a to jak vlastními terénními úpravami (např. pískovny Lžín, Záblatí, Nakolice, Slavošovice aj.), tak i poradenstvím pro jiná občanská sdružení, těžební firmy nebo úřady státní správy, které se ochranou břehulí zabývají.

Více informací o břehulích adopcích naleznete na webu "Adoptujte břehuli!". Ochraně přírodovědně cenných pískoven a dalších těžebních prostorů se věnuje další specializovany web Cally s názvem "Jihočeské pískovny".

Vítězové soutěže „Jihočeská ratolest“ si odnesli ceny

2011-11-18T10:02:00+01:00

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Jihočeská krajská síť environmentálních center Krasec dnes vyhlásila výsledky 1. ročníku soutěže projektů na ochranu životního prostředí „Jihočeská ratolest“. Zároveň tím zahájila vícedenní seriál akcí zaměřených na environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu „Jihočeské dny s Krascem“. V týdnu od 7. do 11. listopadu proběhnou v krajském městě konference pro učitele základních a středních škol, semináře pro širokou veřejnost (například „Trvá ohrožení šumavských lesů“ nebo „Stromy a hmyz“) a výstavy jako je „Strom v betonu“. Kompletní přehled akcí a podrobností k nim naleznete v příloze.
Své projekty do 1. ročníku Jihočeské ratolesti přihlásilo 24 obcí, škol, místních iniciativ a neziskových organizací, které soutěžily ve čtyřech kategoriích. V kategorii obcí komisi nejvíce oslovil projekt Svazku obcí Blatenska „Všechno lítá, co peří má“ zaměřený na ochranu ptáků. Mezi školami si nejlépe vedl projekt Mateřské školy Slavonice „Průvodce naučnou stezkou Korálky poznání“. V kategorii místních občanských iniciativ byl oceněn projekt Apicentra vzdělávání Václava Jakše orientovaný na rozvoj včelařství a mezi neziskovými organizacemi s profesionálními zaměstnanci zvítězilo občanské sdružení Vespolek s projektem „Dosadba vysokokmenných starých odrůd podél historických polních cest v krajině Chlumecka“.

Tyto čtyři projekty po převzetí ceny představili přítomným sami zástupci oceněných organizací.
„Všem, kteří projekty předložili, patří velké poděkování. Dělají něco navíc a jen málokdo a málokdy to ocení. Mám-li být adresný, smekám před paní Vlastou Šimečkovou a jejími kolegyněmi z MŠ Fr. Ondříčka. Na Den Země v jejich provedení se každý rok těším už od zimy“, říká Ing. Ivo Moravec, radní města České Budějovice a jeden ze členů hodnotící komise.
Cena byla udělena celkem deseti projektům, jejich přehled je uveden v příloze. Vítězové obdrželi finanční příspěvek od Jihočeského kraje, certifikát a pestrý balíček regionálních, bio a fair trade produktů. Ceny předával předseda Krasce Petr Kurz a radní Jihočeského kraje Ing. Karel Vlasák.
„Soutěž má smysl, bylo by dobré prvním ročníkem skutečně zahájit tradici zviditelnění, ocenění a propagaci projektů, které se vztahují k EVVO, ochraně přírody a udržitelnému rozvoji v regionu jižních Čech. Může se stát nejen inspirací hodnou následování, ale díky zviditelnění konkrétních projektů se může rozvinout nová smysluplná spolupráce mezi organizacemi“, oceňuje přínos soutěže Jihočeská ratolest Ing. Libuše Jozková.
Soutěž Jihočeská ratolest se koná díky podpoře Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a Jihočeského kraje.
Ceny do soutěže věnovali: Slunečnice České Budějovice, obchod U Dobráka, Hempoint, Velehrad s.r.o., Skelná huť u Hluboké, o.s. Vespolek, Epy de Mye, Michala Šustrová, Petra Váchová, Dana Hanzlikova Vašková, Lenka Barčiová a Lenka Smržová.

Výstava "Strom v betonu"

2011-11-09T11:23:00+01:00

Zveme vás na výstavu Strom v betonu, kterou jsme pro vás připravili v rámvi Jihočeských dní s Krascem. Výstava ne zcela vážnou formou seznamuje veřejnost s vážnými problémy životního prostředí a nabízí návody, jak se do řešení těchto problémů zapojit. Jejím autorem je brněnské Nezávislé sociálně ekologické hnutí NESEHNUTÍ.
Strom v betonu je k vidění od 4. do 19. listopadu 2011 v Akademické knihovně Jihočeské univerzity (Branišovská 1645/31b, České Budějovice), v pondělí až pátek mezi 8.00 a 17.00 hod., v sobotu pak od 9.00 do 16.00 hod.

Podzimní dny EVVO - konference pro učitele ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií

2011-11-02T16:20:00+01:00

CEGV Cassiopeia a o.s Krasec Vás zve na Podzimní dny EVVO - konference pro učitele ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií, která se uskuteční 8.11.2011 v Českých Budějovicích. Můžete se těšit na příklady dobré praxe, metodické materiály a tematické dílny. Podrobný program včetně přihlášky naleznete zde.