Krasec

Kouzelná zahrada v Plavsku

2012-05-04T11:39:00+02:00

Nadace Partnerství podpořila jako jeden ze tří projektů na úpravu veřejného prostoru projekt O. s. Vespolek "Kouzelná zahrada pro všechny generace" v Plavsku. Projekt se týká zanedbaného prostranství v centru obce za jídelnou a MŠ, které bude využito jako veřejná přírodní zahrada. Komunitní plánování s dětmi se uskuteční 3.5. 2012 v základní škole. V mateřské školce budou děti kouzelnou zahradu vymýšlet barvami a štětcem a komunitní plánování pro veřejnost se koná 10. května od 16:00 hodin přímo na pozemku. Každý v Plavsku může přispět ke konečné podobě prostoru, který bude sloužit všem. Zveme také všechny zájemce o komunitní plánování.

Dotace pro malé vodní elektrárny v květnu 2012

2012-05-04T11:00:00+02:00

V květnu je možno požádat o dotaci pro malé vodní elektrárny. Byla otevřena výzva z programu EkoEnergie, který je určen pro podnikatele (fyzické osoby žádat nemohou). Dotace může činit až 30 % tzv. uznatelných nákladů. Patří sem i nákup budov, pozemků a jiné investice.

MVE jsou zřejmě jediný zdroj obnovitelé energie, který vláda nepoklá za problematický.

Kritéria výběru zohledňují mimo jiné měrné investiční náklady na snížení emisí CO2, ekonomika projektu. To znamená, že projekt by neměl být příliš drahý; pokud však budou naopak investiční náklady příliš nízké, bude zbytečně nízká i dotace. Náklady je proto třeba stanovit velmi pečlivě. Současně je nutno realisticky určit výrobu elektřiny, resp. úsporu CO2 – jinak hrozí problémy při vyhodnocování již hotového projektu.

Zájemcům o dotaci nabízí EkoWATT pomoc, více na :
http://www.ekowatt.cz/cz/novinky/Dotacni_program_EkoEnergie_pro_MVE_a_podnikatele_otevren

Podrobnosti o programu EkoEnergie zde:
http://www.czechinvest.org/eko-energie-vyzva-iii-prodlouzeni

Zátěžové testy - prověrka bezpečnosti nebo propaganda?

2012-04-24T21:59:00+02:00

Mezinárodní konference "Zátěžové testy jaderných elektráren – prověrka bezpečnosti nebo propaganda?“ připravená Jihočeskými matkami a sdružením Calla se konala ve čtvrtek 1. března 2012 v kruhovém sále zastupitelstva Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Přednášejícími byli předsedkyně SÚJB Dana Drábová, Jan Haverkamp z Greenpeace International, ředitel JETE Miloš Štěpanovský, experti Dalibor Stráský, Roman Lahodynsky z Rakouska a Ivan Beneš z CityPlanu.

Zátěžové testy jaderných elektráren jsou rychlou reakcí Evropské unie na havárii v japonské elektrárně Fukušima Daiči. Reakcí, která zatím nedospěla ke svému závěru, protože nyní probíhá důležitá srovnávací fáze jednotlivých národních přístupů mezi sebou. Od zátěžových testů, jak připomněla Dana Drábová, nelze očekávat podrobné přehodnocení jaderné bezpečnosti, provozní spolehlivosti nebo snad vnější havarijní připravenosti. Určitě je zapotřebí je brát vážně, důležitá by mohla být i změna norem pro jadernou bezpečnost v těch zemích, kde se ukáží nedostatky. Nejsou ale tím, co si na základě různých vyjádření protagonistů jaderného průmyslu, politiků a médií odnáší běžný člověk. Tedy že reaktory našich jaderných elektráren byly komplexně prověřeny a odolají všem myslitelným haváriím. Ale i ke konkrétním zjištěním, které jsou prezentovány ve zveřejněných zprávách firmy ČEZ a SÚJB lze mít výhrady. Především pracují s příliš optimistickými předpoklady. Podrobněji se problémům věnuje celý článek v letošním únorovém Ďáblíku.

Z atomových reaktorů získává svět pouhá 3 % energie nebo 15 % elektřiny. To není mnoho. Zato nám přináší rizika. S nízkou pravděpodobností, ale s vysokými škodami. Vzhledem k obrovským nákladům na stavbu, váže jaderná energetika investiční prostředky, které by mohly být mnohem lépe vloženy do zásadní proměny energetiky, snižování spotřeby, energetické efektivity a dostupných obnovitelných zdrojů. Německo, Dánsko, ale I další země si v tomto ohledu vytkly smělé cíle. My zatím ne, ale měli bychom.

Konference se zúčastnilo 85 posluchačů a diskutujících, mezi nimi i předseda Zelených Liška, který konferenci otevřel, hejtman Jihočeského kraje Zimola, radní Štangl či senátor Jirsa a rovněž zástupci médií. Prezentace z konference jsou umístěny na internetové stránce http://www.temelin.cz.

Edvard Sequens

Callo, kdo Vás platí?

2012-04-13T18:01:00+02:00

Financování Cally je věc veřejná. Přesto čas od času někdo, kdo si neumí představit, jak financování neziskovek vlastně funguje, klade otázku: „Kdo Vás platí?“. Případně v souladu s úslovím „podle sebe soudím tebe“ podsouvá úvahu, že jsme agenty tu takové vlády, tu nějaké firmy, neboť představa nezištnosti, altruistického puzení, je mu cizí. Protože si myslíme, že otevřenost není chybou, ale výhodou, zveřejňujeme už po léta náš rozpočet ve výroční zprávě. Příjmy i výdaje Cally jsou tak jednoduše dohledatelné na našem webu nebo v tištěné verzi výroční zprávy. A když se někdo zeptá, tak mu popravdě odpovíme.

Největší částí našich příjmů jsou stále prostředky z českých i zahraničních grantů. Nutno upřesnit, že se opravdu jedná o granty, nikoli o dary. Jejich využití je přísně vázáno na projekt, který před získáním grantu napíšeme a který soutěží s mnoha dalšími projekty o omezený balík finančních prostředků dárce. Peníze musíme použít pouze na položky, které jsou součástí rozpočtu přiloženého k projektu. Jestliže chceme cokoli změnit, musíme žádat dárce o povolení. Pokud by se změnou nesouhlasil, musíme se držet původního obsahu projektu. Dalším problémem může být, že dárce poskytuje pouze omezenou nebo žádnou část grantu na tzv. režii, svítit, topit a platit telefony či internet však v kanceláři (a ekoporadně) musíme.

Granty získáváme ze státních i nestátních zdrojů. Poměrně často jsme v minulých letech byli podpořeni v grantovém programu Ministerstva životního prostředí, jednou také Státním fondem životního prostředí. Malé projekty jsme získali od českobudějovického magistrátu nebo Jihočeského kraje. Dalším zdrojem financování pak byly nadace, především Nadace Partnerství, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace VIA, Heinrich Böll Stiftung a další. I v případě nadačních grantů se snažíme hlídat původ jejich peněz. Např. v případě Nadace Partnerství jsme se mnoho let ani neucházeli o granty v programu Strom života, protože do něj dávala peníze pro nás kontroverzní firma SKANSKA. Od stejné nadace jsme nepřijali grant, když jsme se dozvěděli, že jej financuje firma Monsanto prosazující GMO.

Často diskutovanou otázkou je financování Cally a dalších neziskovek ze zahraničí. V našem případě se jednalo o granty Hornorakouské vlády, nizozemské či americké ambasády apod. I v těchto případech platí, že píšeme projekt, který soutěží s projekty jinými a jeho podpora není předem jistá. A stejně jako u ostatních podporovatelů jde v projektech o námi plánované aktivity ve prospěch životního prostředí, které chceme dělat, nikoli zadání dárce, na které by vypisoval výběrové řízení. Suverénně nejčastěji jsme v médiích na tapetě v souvislosti s hornorakouskými penězi, kterými financujeme část našich projektů v programu trvale udržitelné energetiky na protiatomové projekty. Tyto granty mimochodem tvořily v loňských příjmech Cally necelých 15 procent a v minulých letech i méně.

Zapomenout bychom neměli na různé evropské fondy, k jejichž čerpání jsme se většinou dostali díky síťovým projektům vždy více neziskových organizací. Například s pomocí Evropského sociálního fondu jsme zakládali jihočeskou síť environmentálních center KRASEC. A také peníze Evropského hospodářského společenství, spíše známé jako norské fondy, které podpořily řadu aktivit Cally v ochraně přírody i energetice v minulých letech. O téměř všech grantových programech však v současné době platí, že je v nich výrazně méně peněz než dříve nebo dokonce ze střední a východní Evropy úplně zmizely (naposledy ohlásil odchod např. CEE Trust).

Dalším možným zdrojem našich příjmů by mohly být také firemní peníze. I v tomto případě se může jednat o grantové programy, v nichž jsme v minulosti uspěli např. u tehdejšího Telecomu nebo asociace outdoorových firem EOG AfC. Firemní peníze však mohou být i problematické, proto se při jejich přijímání řídíme přísnými pravidly. Přihlásili jsme se k Etickému kodexu ekologických organizací a Pravidlům transparentnosti NNO v oblasti dárcovství a sponzorství ze strany komerčních subjektů. Nad rámec těchto společných dokumentů máme ještě vlastní Pravidla pro přijímání podpory pro činnost sdružení Calla, která vylučují sponzorování našich aktivit od firem výrazně poškozujících životní prostředí, ale i z oborů jako je tabákový průmysl, pornografie nebo hazard. O sporných případech rozhoduje výbor Cally, případně je můžeme dát k posouzení Etické komisi Zeleného kruhu. Několikrát se již stalo, že jsme nabízené peníze odmítli z důvodu možného střetu zájmů. Např. proto, že bychom se v budoucnu mohli účastnit procesu EIA či správního řízení, v němž by se rozhodovalo o činnosti či stavbě potencionálního dárce.

Na svoji činnost si vyděláváme také službami pro jiné organizace, např. lektorováním exkurzí či seminářů, sepisováním odborných analýz nebo i praktickou péčí o chráněná území. V některých případech i o tyto prostředky soutěžíme s konkurenčními projekty. Jedinými finanční prostředky, s nimiž můžeme disponovat poměrně volně, tak zůstávají dary a členské příspěvky. I tady ovšem najdeme výjimky – např. u projektu „Adoptujte břehuli!“ jsme se zavázali, že veškeré získané peníze půjdou na praktickou ochranu břehulích hnízdišť.

Pokud byste uvažovali o finanční podpoře Cally, existují dvě možnosti. Buď naši činnost podpoříte rovnou na účet č. 3202800544/0600 u GE Money bank, nebo si můžete vybrat přímo konkrétní oblast naší práce a využít některý z variabilních symbolů (111 – vydávání Ďáblíka, 222 – ochrana a ekologická obnova pískoven, 333 – břehulí adopce, 444 – kampaň za bezatomovou budoucnost, 555 – Atlas obnovitelných zdrojů energie, 666 – ochrana starých stromů a na ně vázaného hmyzu, 777 – ekoporadna). Ve druhém případě Calla garantuje využití příspěvku výhradně na účel, který je přiřazen k variabilnímu symbolu.

Jakékoli dotazy k financování Cally samozřejmě rádi zodpovíme a všem minulým i budoucím dárcům touto cestou děkujeme.

Jiří Řehounek, Edvard Sequens & Romana Panská

Z české krajiny zmizelo deset milionů ptáků

2012-04-11T22:39:00+02:00

Z české krajiny zmizelo za posledních třicet let celých 10 milionů ptáků. Právě o této aktuální problematice přijede do Českých Budějovic besedovat ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek. Beseda "Proč mizejí ptáci lesů, luk a strání?" z cyklu Zelených čtvrtků, které jednou měsíčně pořádají Sdružení Calla a Společnost Rosa, proběhne ve čtvrtek 19. dubna od 18 hodin v českobudějovické galerii Měsíc ve dne.

Zdeněk Vermouzek bude mluvit nejen o sledování změn početnosti ptačích druhů v ČR, ale také o možných příčinách špatného stavu našich ptačích populací. Nastíní také možnosti, jak by se dala tato nepříznivá situace alespoň částečně zvrátit. Zatímco o ptácích polí a luk je tento fakt znám už dlouho, úbytek lesních ptáků ornitology překvapil.

„Znepokojující je, že úbytek se týká těch nejběžnějších druhů, třeba skřivanů, strnadů nebo pěnkav. Řada jiných druhů svoji početnost sice zvyšuje, ale jsou to převážně druhy vzácnější, méně početné, takže celkově je u nás ptáků stále méně,“ říká Zdeněk Vermouzek a dodává: „Ptáky přitom považujeme za indikátory stavu celého prostředí, není důvod se domnívat, že jiné skupiny organismů jsou na tom lépe. Zpomaluje se tak tok energií v celých ekosystémech a je velmi těžké odhadnout, jaké následky to může mít.“

„Z vlastní zkušenosti víme, že zastavit pokles početnosti byť jen jednoho ptačího druhu je velmi obtížné. V našem případě se jedná o břehuli říční, u níž došlo v jižních Čechách mezi lety 1999 a 2009 k poklesu početnosti o více než polovinu. Teprve díky koordinované snaze mnoha lidí a institucí se podařilo tento pokles zastavit,“ uvádí k tématu besedy Jiří Řehounek, který se ochraně břehulí věnuje v Calle.

O přednášejícím: Zdeněk Vermouzek je ředitelem ČSO od roku 2010. Sledování početnosti běžných druhů ptáků je jedním z témat, kterými se zabývá dlouhodobě. Vedle toho je koordinátorem programu „Volná křídla“, který se v ČR věnuje tzv. ptačí kriminalitě („bird crime“) a jejímu stíhání. Za ČSO se účastnil také kulatých stolů k novému zákonu o Národním parku Šumava.

Pozvánka zde.

Na Šumavě migrují přes komunikace obojživelníci

2012-04-10T09:59:00+02:00

Jaro je nejen časem, kdy se příroda probouzí, vše rozkvétá, ptáci zpívají a vše se raduje z nového života, ale bohužel také časem, kdy na řadě míst končí pod koly projíždějících vozidel svůj život obojživelníci, kteří migrují do vodních ploch za rozmnožováním.

Je tomu tak bohužel i na některých místech na Šumavě a v Pošumaví. Úhynem obojživelníků pod koly aut dochází nejen k zbytečnému usmrcování zvláště chráněných živočichů, ale také k úbytku člověku prospěšných zvířat a navíc množství přejetých žab je i z hlediska bezpečnosti provozu nebezpečné.
Členové ZO ČSOP Šumava (Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Šumava) se na základě dat a údajů, které se jim podařilo získat, rozhodli zabezpečit dvě nejvíce nebezpečné lokality na Vimpersku. Tou první je komunikace první třídy mezi Lčovicemi a Zlešicemi a druhým místem jsou dva úseky kolem Šumavských Hoštic (silnice na Prachatice a silnice na Buk). Vlastnímu opatření předcházelo poměrně náročné vyřízení všech souhlasů a výjimek pro manipulaci se zvláště chráněnými druhy“, říká Jana Zrnová, členka ZO ČSOP Šumava.

„Vlastní zajištění komunikací se děje tak, že se podél nich instalují mobilních zábrany ze stavební perlinky. Každých 20 až 25 metrů jsou v zemi instalovány sběrné nádoby, do kterých obojživelníci, kteří nemohou projít přes zábranu, následně spadnou. Minimálně 1x denně dochází k vybírání těchto nádob a přemísťování obojživelníků přes komunikaci k vodní ploše“, sděluje Jana Zrnová a dále doplňuje „do dnešního dne bylo ve Lčovicích již zachráněno na dvě stovky jedinců ropuch, u Šumavských Hoštic jich máme evidovaných zatím méně. Vzhledem k vyšší nadmořské výšce a poměrně suchému počasí však ještě nenastal hlavní tah. Transfery pak budou ukončeny v momentě, kdy živočichové přestanou zcela migrovat.“

Jakub Hromas

ZO ČSOP Šumava
777 812 835, jakub.hromas@csopsumava.cz

Calla zahájí další ročník přírodovědných vycházek pro veřejnost

2012-04-04T13:28:00+02:00

I v letošním roce pokračuje cyklus přírodovědných vycházek pro veřejnost, který organizuje Calla již od roku 2008 v Českých Budějovicích a jejich okolí. Letos začnou vycházky později než obvykle, až v dubnu, zato se jejich příznivci mohou těšit hned na dvě. První v sobotu 14. dubna s názvem "Za stromy a historií do centra II", druhá v sobotu 28. dubna se jmenuje "Kroužkování ptáků v Hrdějovicích".

V sobotu 14. dubna se vydáme s botanikem Milanem Štechem (PřF JU & Česká botanická společnost) a historikem Tomášem Malinou (Calla) přímo do centra Českých Budějovic na vycházku „Za stromy a historií do centra II“, která naváže na úspěšný první díl z loňska. A v sobotu 28. dubna povedou ornitolog Petr Veselý (PřF JU) a entomolog Jiří Řehounek (Calla) druhou letošní vycházku s názvem „Kroužkování ptáků v Hrdějovicích“.

V loňském roce uspořádala Calla celkem šest přírodovědných vycházek (Za stromy a historií do centra, Za sovami a datly do okolí Máje, Rostliny a hmyz Vrbenských rybníků, Za nočními motýly k Arpidě, Netopýří safari na sídlišti a Za ptáky na krmítko). Zúčastnilo se jich celkem 170 zájemců o přírodu, ačkoli dvě z nich poznamenala opravdu velká nepřízeň počasí.

„Máme radost z toho, že přírodovědné vycházky se těší stálému zájmu veřejnosti. Je to především zásluha jejich lektorů, kteří jsou nejen odborníky ve svých oborech, ale dovedou o nich také zajímavým a srozumitelným způsobem vyprávět,“ říká Jiří Řehounek, který v Calle cyklus vycházek od počátku koordinuje.

Nový domov pro břehule

2012-03-29T21:32:00+02:00

Také v letošním roce se bude Calla intenzivně věnovat ochraně břehulí. Bez lidské pomoci při péči o hnízdní stěny, do nichž si vyhrabávají nory, by se naše nejmenší vlaštovky už neobešly. Díky pravidelné obnově několika hnízdních stěn se v jižních Čechách podařilo zastavit prudký pokles jejich populace (jen mezi lety 1999 a 2009 činil 55 % hnízdních párů a 58 % lokalit).

Biologové a ochránci přírody také monitorují, jaký vliv má obnova hnízdní stěn na ostatní druhy organismů. „Při výzkumech v uplynulých letech vyšlo najevo, že aktivní obnova stěn pomáhá nejen břehulím, ale i dalším ohroženým druhům. Příkladem mohou být samotářské vosy a včely, které patří v rámci ČR k vůbec nejohroženějším skupinám živočichů a zároveň patří k důležitým opylovačům,“ říká Jiří Řehounek, který se v Calle zabývá ekologickou obnovou těžebních prostorů a ochranou ohrožených druhů vázaných na tato místa.

Při péči o biologicky cenné pískovny Calla vychází z tzv. mozaikovitého managementu (management = péče o biologicky cenné území). Cílem je vytvoření různorodého prostředí, kde najdou vhodné podmínky pro život nejrůznější druhy organismů. Kromě kolmých písčitých stěn obsahuje ona „mozaika“ také otevřené písčiny, hromady odstraněného materiálu nebo drobné tůňky. Letošní zásahy proběhnou např. v Přechodně chráněné ploše Pískovna Lžín (Soběslavsko), ve Farské pískovně u Mladošovic (Českobudějovicko), v pískovně u Slavošovic (Českobudějovicko) nebo v pískovně Záblatí (Třeboňsko). V režii jiných subjektů se bude pečovat o břehulí stěny také na Strakonicku či Jindřichohradecku.

V letošním roce můžeme obnovu tří hnízdních stěn a několik drobnějších zásahů ve prospěch břehulí uskutečnit díky podpoře Nadace Partnerství a také mnoha dárců v rámci projektu „Adoptujte břehuli!“, kteří přispívají symbolickou adopcí několika břehulích párů k ochraně cenných lokalit v pískovnách. Bližší informace o projektu, možnostech jeho podpory a břehulích naleznou zájemci na stejnojmenném webu (www.calla.cz/brehule).

Po roce opět zhasnou osvětlení vimperské památky

2012-03-29T11:51:00+02:00

Již potřetí v řadě zhasnou světla osvěcující dvě vimperské památky - Vimperský zámek a Městskou zvonici na náměstí Svobody. Stane se tak na celou hodinu ve 20.30 hod. v sobotu 31. března, a to v rámci celosvětové kampaně Hodina Země 2012.

Hodina Země je celosvětová kampaň, do které se prostřednictvím zhasnutí světel – buď na hodinu, nebo i celou noc – zapojují samosprávy měst a obcí, vedení společností a firem a samozřejmě také veřejnost. Tímto gestem všichni ukazují, že je možné vzájemně se domluvit a dát tak najevo, že si uvědomujeme svoji odpovědnost za budoucnost naší Země ve vztahu k probíhajícím klimatickým změnám.

První ročník této kampaně se datuje k březnu 2007, kdy více než 2,2 miliónu domácností a firem v australském Sydney zhasnulo na hodinu svá světla. V roce 2011 se k Hodině Země přidalo po celém světě více než 5200 měst ve 134 zemích a kampaň zasáhla více než 1,8 miliardy lidí. V České republice se jí zúčastnilo 134 měst a obcí, 60 firem a tisíce jednotlivců. To byl asi čtyřnásobek oproti roku 2010.

Mezi světově známými stavebními památkami, které podporují akci zhasnutím, jsou např. Sfinga a pyramidy v Gíze, socha Krista Spasitele v Riu de Janeiru nebo pařížská Eiffelovka.

Hodinu Země pořádá největší světová ochranářská organizace – WWF (World Wildlife Fund for Nature), v České republice kampaň koordinuje ZO ČSOP Veronica. Ve Vimperku se zasadila naše organizace o to, aby se do akce zapojilo Město Vimperk spolu se Správou národní parku Šumava.

Pokud se bude chtít do kampaně připojit i někdo další, je možné se zaregistrovat na www.hodinazeme.cz, obrátit se na ZO ČSOP Veronica nebo i na naší organizaci ZO ČSOP Šumava (www.csopsumava.cz).

Hodina Země

2012-03-26T16:35:00+02:00

Hodina tmy oběhne v sobotu 31. března celou planetu. Na podporu opatřením proti změně klimatu potemní tisíce měst, památek a firem ve více než 130 zemích světa včetně České republiky. Do happeningu se zapojí nejen dospělí, ale i děti po celém světě, letos poprvé pak i ve vesmíru. Vlna tmy začne ve 20:30 místního času na Fidži a skončí o den později ve stejný čas na ostrově Samoa. Proběhne tak již šestý ročník Hodiny Země. Hodina Země letos poprvé dosáhne až do vesmíru. Astronaut Mezinárodní vesmírné stanice Andre Kuipers bude 31. března z vesmíru sledovat postupné zhasínání světel napříč zeměkoulí. Svůj zážitek se ostatním lidem pokusí předat pomocí fotografií a živých komentářů. „Neexistuje lepší způsob, jak zvýšit povědomí o budoucnosti nejkrásnější planety ve vesmíru!“ tvrdí nadšený Kuipers.

Do kampaně Hodina Země se zapojují i děti po celém světě. Pouhých pět měsíců po libyjském povstání hodlá devatenáctiletý Mohammad Nattah poprvé uspořádat happening v Tripolisu. „Chtěl jsem se zapojit už minulý rok, ale nebyla možnost, protože moje město si v minulém roce prošlo opravdu hodně událostmi včetně války,“ říká Nattah. Na druhé straně zeměkoule, v Singapuru, se sedmiletá Sheryl Ng zavázala inspirovat ostatní svým projevem ve škole před téměř tisícovkou studentů, aby v sobotu 31. března také zhasli svoje světla.Podporu Hodině Země přislíbil i generální tajemník Organizace spojených národů Ban Ki-moon. Slíbil, že Spojené národy zhasnou všechna svoje světla. Zároveň apeloval na jednotlivce, organizace i firmy, aby v rámci solidarity s 20 % obyvatel planety, kteří vůbec nemají přístup k elektřině, udělali to samé. „Zhasnutí je symbolem našeho závazku zajistit čistou energii z obnovitelných zdrojů tak, aby byla dostupná pro všechny,“ říká Ki-moon.

Jan Labohý, koordinátor Hodiny Země v ČR:
„V České republice lidé podporují happening nejenom zhasnutím světel, ale rozhodli se tmu i příjemně využít. Účastníci Hodiny Země si tak mohou v různých podnicích napříč republikou vychutnat večery při svíčkách, na náměstích se pokochat ohňovou show anebo si třeba poslechnout koncert africké skupiny.“
Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica:
„Hodina Země samozřejmě nespočívá jen v sobotním happeningu. Ten má být hlavně symbolickým aktem uvědomění si dopadu našeho počínání na Zemi a stanovení si závazků, které hodláme v budoucnu naplnit. Připojte se k Hodině Země a ukažte, že vám není lhostejná budoucnost naší planety – udělejte něco navíc.“

K největšímu celosvětovému happeningu na podporu ochrany životního prostředí se v České republice hodinovým zhasnutím připojí památky jako hrad Karlštejn, pražský Tančící dům nebo Žižkovský televizní vysílač. Veřejné osvětlení nebo nasvícení budov společně s nimi přislíbily zhasnout také Děčín, Liberec, Opava a více než sto dvacet dalších obcí.
V roce 2011 se k Hodině Země přidalo po celém světě přes 5 200 měst ve 134 zemích a kampaň zasáhla více než 1,8 miliardy lidí. V České republice se happeningu zúčastnilo 134 měst a obcí, 60 firem a tisíce jednotlivců.
Hodina Země probíhá symbolickým hodinovým zhasnutím světel, ať již veřejného osvětlení, nasvícení památky, štítu firmy, nebo vlastního obýváku. Tento jednoduchý, ale přitom viditelný čin je signálem pro veřejné činitele, že je třeba věnovat více pozornosti ochraně životního prostředí, zejména ochraně klimatu

Aktuální informace o kampani, včetně fotografií a shrnutí dění v uplynulých letech, získáte na www.hodinazeme.cz nebo na mezinárodní stránce www.earthhour.org.

Přidal Edvard Sequens, Calla