Krasec: Tag Calla

Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme

Normalní člen — Sun, 05 Feb 2012 21:55:00 +0100

Konec roku 2011 přinesl nové vydání zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!", který především pro obyvatele lokalit vytipovaných pro hlubinné úložiště vydává Calla a Hnutí DUHA. Jde rovnou o dvojčíslo. Co najdou čtenáři na jeho šestnácti stránkách? Věnujeme se „výsledkům“ práce pracovní skupiny pro dialog o úložišti, která již existuje více, než rok. Podíváme se na nové lokality ve výběru SÚRAO a jinak se tentokrát budeme držet za našimi hranicemi. Tragické události v japonské Fukušimě si zaslouží náležitý prostor, mimochodem svoji nebezpečnou sílu tu ukázalo i vyhořelé jaderné palivo.

Švédské hlubinné úložiště je sice dáváno za vzor, ale dovolili jsme si přinést i pohled na druhou stranu této mince. Těch mincí tedy Švédi budou muset na jaderném účtu nastřádat třikrát více, než doposud plánovali. Je zvláštní, že to české úložiště má být desetkrát levnější. A co se může stát i v jinak přepečlivém Německu, to nám v jiném článku ukazuje kardinální průšvih s úložištěm v Asse.

Toto i starší čísla zpravodaje najdete na stránkách http://www.calla.cz/jadernyodpad

Edvard Sequens

Jak se žije v novoguinejském pralese

Normalní člen — Sun, 15 Jan 2012 17:23:00 +0100

Calla a Rosa srdečně zvou všechny zájemce na další besedu z cyklu Zelených čtvrtků, která zavede účastníky až na Novou Guineu. O tropické přírodě a její ochraně přijde povídat prof. Vojtěch Novotný z Entomologického ústavu AV ČR. Dozvíte se, co dělají čeští vědci na Nové Guineji nebo kolik je na světě vlastně druhů. Těšíme se na vás 19.ledna od 18 hodin v českobudějovické galerii Měsíc ve dne (Nová ul. 3). Pozvánka ke stažení zde.

Břehuli pod stromeček!

Normalní člen — Thu, 08 Dec 2011 15:30:00 +0100

Pátráte po neobvyklém vánočním dárku? Zkuste někomu věnovat adoptované břehule říční. Projekt "Adoptujte břehuli!" si klade za cíl shromážďovat finanční prostředky na péči o jihočeská hnízdiště tohoto ohroženého druhu, o která se stará sdružení Calla. Díky adoptivním rodičům a podpoře Státního fondu životního prostředí se letos podařilo obnovit hnízdní stěny břehulí v pískovnách Lžín, Třebeč a Nakolice. Břehule do upravených stěn vyhrabaly celkem 522 hnízdních nor. Lžínská pískovna dokonce v tomto roce hostila druhou největší kolonii břehulí v jižních Čechách.

Břehule říční je naší nejmenší vlaštovkou. Původně hnízdila v březích řek, které každoročně strhávaly jarní povodně. Po regulaci většiny vodních toků však břehule o svá přirozená hnízdiště přišly a uchýlily se do těžebních prostorů, především do pískoven. V současné době hnízdí v pískovnách drtivá většina českých břehulí. Jedná se proto o druh, jehož přežívání v krajině závisí na vhodném způsobu těžby nerostných surovin a aktivní péči o hnízdiště, kde už těžba neprobíhá. Po ukončení těžební činnost se totiž obvykle hnízdní stěny sesouvají a tvrdnou, takže je ptáci rychle opouštějí.

Populace břehulí říčních v Jihočeském kraji prošla v posledních dvaceti letech radikální proměnou. Těžba ve většině malých pískoven skončila. Ve zbývajících těžebnách je častým problémem přílišná rychlost dobývacích prací neumožňující nerušenou koexistenci druhu s postupující těžbou. Zároveň dochází ke koncentraci do několika málo zbývajících lokalit, čímž se populace druhu stává výrazně zranitelnější. Zároveň na území Jihočeského kraje zcela chybějí pravidelná hnízdiště v březích řek.

V roce 2009 proběhlo podrobné mapování hnízdících břehulí, při němž bylo zkontrolováno nejméně 90 % lokalit na území Jihočeského kraje. Na 31 místech byly nalezeny nory břehulí, na čtyřech se však již břehule nevyskytují. Za posledních deset let došlo ke snížení počtu dostupných hnízdišť o 55 %! Průměrná velikost kolonie na lokalitách obsazených břehulemi činila 102 nor na kolonii. Zjištěná velikost kolonií je v porovnání s průměrem ČR výrazně nižší – poslední údaj pro celou ČR hovoří o 314 norách na kolonii a setrvalém vzestupu vlivem koncentrace těžebních aktivit do stále menšího množství rozsáhlých dobývacích prostorů. Celkový počet břehulí v jižních Čechách byl v roce 2009 odhadnut na 2070 hnízdních párů, což je asi 12 – 15 % české populace. Přitom ještě o deset let dříve zde hnízdilo 4875 párů. Úbytek břehulí ornitologové zaznamenali i v ostatních regionech ČR a v celé Evropě.

V roce 1999 se téměř všechna jihočeská hnízdiště nacházela v lokalitách udržovaných aktivní těžbou. V současné době je šest z 31 hnízdišť udržováno cílenými zásahy nevládních organizací, státní správy a některých těžebních firem. Ještě více tento rozdíl vynikne, pokud místo počtu kolonií porovnáme celkový počet párů. V záměrně udržovaných stěnách totiž v roce 2009 hnízdilo 58 % jihočeských břehulí! Calla se dlouhodobě věnuje péči o břehulí kolonii v pískovně Třebeč na Borovansku, kde byla z naší iniciativy právě kvůli ochraně břehulí vyhlášena přechodně chráněná plocha. V posledních letech jsme se začali systematicky zaměřovat na podporu hnízdění břehulí také v dalších pískovnách Jihočeského kraje i celé ČR, a to jak vlastními terénními úpravami (např. pískovny Lžín, Záblatí, Nakolice, Slavošovice aj.), tak i poradenstvím pro jiná občanská sdružení, těžební firmy nebo úřady státní správy, které se ochranou břehulí zabývají.

Více informací o břehulích adopcích naleznete na webu "Adoptujte břehuli!". Ochraně přírodovědně cenných pískoven a dalších těžebních prostorů se věnuje další specializovany web Cally s názvem "Jihočeské pískovny".

První broukoviště v Českých Budějovicích

Normalní člen — Fri, 20 May 2011 11:15:00 +0200

V přírodní zahradě Centra globální a ekologické výchovy Cassiopeia bylo vytvořeno tzv. broukoviště. Jedná se o soustavu různě velkých kmenů a špalků, které jsou zapuštěné o země nebo na ní leží. Broukoviště je snadným způsobem, jak pomoci ohroženým i běžným druhům vázaným na mrtvé dřevo.

Broukoviště jsou původně britským nápadem. Ve Velké Brutánii pro ně používají názec loggery a jejich vytváření má pomoci ohroženým druhům, především roháči obecnému. Jinde v Evropě i v České republice se dosud tento způsob aktivní ochrany hmyzu příliš neprosazuje, situace se však začíná postupně měnit. První vlaštovkou se v tomto směru stalo poměrně velké broukoviště v zámeckém parku v Lysé nad Labem na Nymbursku.

Je třeba podotknout, že broukoviště nesmí v žádném případě sloužit jako ospravedlnění pro kácení biologicky cenných starých stromů. Pokud se ve stromových dutinách nebo přímo v kmenech vyskytují chráněné a ohrožené druhy, je vždy lepší zvolit citlivé prořezání stromu, snížení jeho těžiště, nebo jeho ponechání na místě ve formě živého či mrtvého torza. Broukoviště slouží zejména k osvětě nebo pro případy, kdy je kácení nezbytné např. z bezpečnostních důvodů.

Českobudějovické broukoviště vzniklo z iniciativy Cassiopeii a Cally. Více informací o broukovištích naleznou zájemci na specializovaném webu Stromy a hmyz (www.calla.cz/stromyahmyz) v rubrice Management.

Rys za vaším plotem?

admin@krasec.cz (Správce) — Tue, 15 Feb 2011 17:23:00 +0100

Po staletích pronásledování se do naší krajiny začínají vracet vlci, rysi a medvědi. Mohou žít s námi? A dokážeme my žít s nimi? To bude tématem přednášky a besedy s Kateřinou Ulmanovou z Hnutí DUHA, která se uskuteční ve čtvrtek 17. února od 18 hodin v českobudějovické galerii Měsíc ve dne, Nová ulice č. 3. Akci z cyklu Zelené čtvrtky pořádá sdružení Calla ve spolupráci se Společností Rosa.

Velké šelmy nejsou jen ceněným klenotem naší přírody. Zároveň plní nezastupitelnou úlohu v lesním ekosystému. Pomáhají totiž regulovat spárkatou zvěř a udržovat rozumný počet kusů. Pro růst zdravého lesa je přírodní rovnováha životně důležitá. Po vyhubení vlků a rysů došlo k přemnožení jelenů a srnců, kteří nadměrně spásají mladé stromky.
Návrat dravců proto patří mezi podmínky obnovy našich lesů. Některé šelmy se skutečně postupně vracejí. Rys už dokázal zabydlet Šumavu a široké okolí i některá další pohoří. Vlci a medvědi přecházejí ze Slovenska do hlubokých beskydských lesů.
V cestě jim ovšem stojí lovci, kteří ohrožená zvířata nemilosrdně střílí:

Odhaduje se, že za posledních dvacet let bylo u nás celkem ilegálně odstřeleno nejméně 500 rysů. Ze čtrnácti zvířat označených na Šumavě vysílačkou kvůli sledování pytlačící myslivci pravděpodobně zabili už sedm.
Populace rysů na jihozápadě Čech byla v polovině devadesátých let odhadována na 120 kusů. Při posledním sčítání vědci nalezli pouze do 80 zvířat.
Pytláci ohrožují také malou skupinku vlků v Beskydech.
V anonymním průzkumu Akademie věd z oslovených 204 myslivců na Šumavě, v severních Čechách a Jeseníkách dvacet přiznalo, že zastřelilo rysa, z toho tři ulovili více než jedno zvíře.

Kateřina Ulmanová z Hnutí DUHA k problematice řekla: „Ačkoliv je Evropa hodně zalidněný kontinent, velké šelmy dokázaly, že zde dovedou žít. Stovky až tisíce vlků žijí i v relativně hustě obydlených státech, jako je Itálie nebo Španělsko, dokonce i v německé Lužici žijí tři až čtyři smečky, více než v našich Beskydech. Je tedy nyní na nás, zda šelmám umožníme život i přesto, že nemusí být vždy bezkonfliktními sousedy. O lepší osvětu, informovanost a ochranu usilují i naše projekty v Beskydech a na Šumavě.“

Edvard Sequens, Calla

Beseda se koná v rámci sítě Krasec za finanční podpory Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a Jihočeského kraje.

Aleje, pískovny, brouci i sluneční elektrárny - ekoporadna Cally v praxi

Normalní člen — Fri, 21 Jan 2011 16:57:00 +0100

Rok 2010 potvrdil, že Calla provozuje jednu z nejvyhledávanějších ekoporaden v Jihočeském kraji s více než šesti sty vyřízenými dotazy i podrobnějšími odbornými analýzami v průběhu roku. Jejími klienty je v převážné míře veřejnost, ale také studenti, úřady a podnikatelé.
Velmi žádané bylo právní poradenství. Calla například pomohla místní organizaci ČSOP ve Velešíně při záchraně historické aleje. Právnička Pavla Matějková k tomu sdělila: „V této záležitosti jsme jednak ochráncům přírody poskytli právně procesní poradenství ohledně účastenství v územním řízení o umístění supermarketu, který měl bezprostředně negativně zasáhnout kácením do předmětné aleje, jednak jsme se jako účastníci do řízení též připojili. Zatím se podařilo dosáhnout vyhlášení aleje registrovaným významným krajinným prvkem, tedy jejího vyššího stupně ochrany.“

   V oblasti ochrany přírody řešila Calla různorodé dotazy od určování zajímavých organismů z fotografií, přes konzultaci seminárních prací studentů až po rekultivační plány těžebních prostorů. Calla se jako jediná z českých ekoporaden zaměřuje na ekologickou obnovu území po těžbě surovin. Mezi našimi klienty se proto objevují i těžební firmy. „V letošním roce přibyly např. dotazy týkající se ochrany hmyzu vázaného na staré stromy a mrtvé dřevo, což souvisí i s novými projekty Cally,“ uvádí Jiří Řehounek, který se v Calle kromě ekoporadenství zabývá také ochranou přírody.
   Odborné poradenství v energetice se zaměřuje na problematiku obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby. Vzhledem k dramatickému dění při státní regulaci slunečních elektráren během roku 2010 jsme řešili nezvykle mnoho souvisejících legislativních i cenových otázek. Pokračovali jsme také v aktualizaci databáze obnovitelných zdrojů energie přístupných veřejnosti na webových stránkách www.zdrojeenergie.cz. Edvard Sequens, energetický poradce k tomu řekl: „V takzvaném atlase obnovitelných zdrojů máme nyní informace o 1664 malých vodních a větrných elektrárnách, bioplynových zdrojích, kotelnách na slámu či dřevní štěpku, slunečních kolektorech a fotovoltaických elektrárnách a to se zaměřením na Jihočeský kraj. Jsme rádi, že se databáze těší stále velkému zájmu veřejnosti.“
   Calla nabízí ekoporadenství ve svém českobudějovickém sídle Fráni Šrámka 35 v rámci celkem deseti otevíracích hodin během tří dnů v týdnu, rovněž vede internetovou poradnu a poradci jsou k dispozici i mimo vyhrazený čas na e-mailu a telefonu. Podrobnosti k ekologickému poradenství sdružení Calla včetně otevíracích hodin a kontaktů jsou k dispozici na www.calla.cz/poradna.
    Úspěšné práci ekoporadny pomáhá zapojení v jihočeské síti ekologických center KRASEC a také v celostátní Síti ekologických poraden STEP. Ekologické poradenství je poskytované zdarma díky podpoře Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a Jihočeského kraje, kterou administruje KRASEC.

Další informace mohou poskytnout:
Ing. Edvard Sequens – problematika energetiky, tel.: 384 971 932, 602 282 399, edvard.sequens(zavinac)calla.cz
RNDr. Jiří Řehounek – problematika ochrany přírody a obnovy po těžbě surovin, tel.: 384 971 934, 605 066 898, rehounekj(zavinac)seznam.cz
Bc. Vojtěch Šimek – databáze obnovitelných zdrojů energie, tel.: 384 971 936, vojtech.simek(zavinac)calla.cz