Rozvíjíme environmentální výchovu a ekologické
poradenství v jihočeském kraji

Kalendář

P Ú S Č P S N
1 2 3 4 5 6
Netopýří noc
Přírodovědná vycházka „Výprava k rybníku Zdráhanka“
Netopýří večírek v Ekocentru Vydra
7
8 9 10 11 12 13
Byla jednou jedna rodina
14
15
Seminář "Zelená střecha jako místo pro biodiverzitu"
16
Zelené úterky "Zelené střechy a biodiverzita"
17 18 19 20
Jak Přemysl ke kalhotám přišel
21
22 23 24 25
Podzimní nabídka terénních seminářů pro pedagogy 2025
26 27
Houby na Libochovce
Podzimní pečení
28
29 30 1 2 3 4
Moštování
Den zvířat v Zoo Hluboká 2025
Příběhy fotografií aneb Jak se fotí krevsající komár
Ježčí návraty aneb zpátky do listí
5

Fulltext

Drobečková navigace

Úvod > Šetrná turistika > Přežití v přírodě > Jídlo

Jídlo

Tělo potřebuje přijímat potravu, aby mohlo tvořit teplo, doplnit energii a zajistit přísun látek potřebných k tvorbě nových tkání, pro růst, náhradu nebo reprodukci. Zdravé tělo vydrží nějaký čas na zásobách, které má ve svých tkáních uložené. Nedostatek jídla ale znemožňuje udržení tělesné teploty, odpočinutí po namáhavé práci nebo po zranění či bojovat s nemocí. Lidské tělo bez problémů tráví jak maso, tak rostliny a proto jsme schopní jíst téměř vše ze živočišného a rostlinného království. Pokud jsme jen trochu opatrní, nedělá nám potíže vyhnout se tomu, co je jedovaté nebo nebezpečné. Rádi jíme, takže je pro nás dobré jídlo i duševní podporou. Pokud máme čas, stojí za to vyhledávat potravu se zajímavými chutěmi a pak ji uvařit, čímž se stane chutnější. Nespoléhejte se na nejjednodušší zdroj jídla. Pro člověka v náročných podmínkách je na prvním místě nezbytné dostatečné množství vyvážené stravy. Pokud táboříte uprostřed území zamořeného králíky a večeře vám téměř sama skáče do hrnce, můžete umřít na nedostatek látek, které v králičím mase nejsou. Vaše strava MUSÍ být složena ze široké škály prvků, které poskytují správné množství živin a dostatek energie na celý den. Tyto živiny musí zahrnovat bílkoviny, sacharidy, tuky, minerály a další stopové prvky a vitaminy.
 
Bez vykonávání fyzické námahy jakéhokoli druhu, spotřebuje průměrná osoba ve zcela klidném stavu 70 kalorií za hodinu k udržení základního metabolismu. Jedná se o zabezpečení základních životních funkcí, jako jsou dýchání a krevní oběh. Kalorie je jednotkou tepla - je to množství potřebné ke zvýšení teploty jednoho litru vody o jeden stupeň Celsia a používá se k vyjádření energie, pokud mluvíme o výživě. Všechny druhy jídla nemají stejnou kalorickou hodnotu.
 

Energetické hodnoty základních typů jsou

  • Sacharidy - 1 g produkuje 4 kalorie

  • Tuky - 1 g produkuje 9 kalorií

  • Bílkoviny - 1 g produkuje 4 kalorie
 
Nejjednodušší domácí aktivity - vstávání, sedání si a další, které během obvyklého dne provádíte, vyžadují dalších 45 kalorií za hodinu. To dělá asi 2040 kalorií za den bez velké práce nebo jiné větší aktivity. Ta by mohla spálit dalších 3500 kalorií za 1 den. Jelikož kalorie jsou spotřebovávány vedle fyzické námahy také duševním úsilím a úzkostí, zůstaňte klidní a odpočívejte!
 
Pokud máte málo jídla, NEPLÝTVEJTE ENERGIÍ.
 

SACHARIDY

Sacharidy představují převážnou část stravy a jsou hlavním zdrojem energie, ne pouze pro fyzickou námahu, ale slouží také jako pohonná látka vnitřních funkcí a nervového systému. Sacharidy se skládají z uhlíku, vodíku a kyslíku a jsou syntetizovány rostlinami. Velice jednoduše jsou tělem přeměňovány na energii a k tomu nevyžadují příjem velkého množství vody. Zabraňují ketóze, což jsou zažívací potíže, zvracení a nevolnosti způsobené nadměrným úbytkem tělesných tuků během hladovění, ale mají dvě nevýhody: neobsahují vitamin B a mohou způsobit zácpu.
 
Existují dva druhy sacharidů:
  • Cukry najdeme v sirupu, medu, melase a ovoci

  • Škrob najdeme v obilí, kořenech a hlízách. Škrobová zrna jsou ve studené vodě nerozpustná, ale teplem se jejich vazby zpřetrhají - to je důvod, proč se kořeny a hlízy vždy vaří.

TUKY

Tuky obsahují stejné prvky jako sacharidy, ale jinak zkombinované. Jsou také koncentrovaným zdrojem energie, neboť poskytují 2x více energie než sacharidy. V těle jsou uskladněny jako vrstva tuku pod kůží a kolem orgánů. Jsou nerozpustné ve se vodě a předtím, než mohou být tělem vstřebány, vyžadují dlouhodobý zažívací proces, který vyžaduje přiměřený přísun vody. Tuky izolují tělo, ochraňují orgány a budují energetickou rezervu. Najdeme je ve zvířatech, rybách, vejcích, mléce, ořechách a v některé zelenině a houbách.

BÍLKOVINY

Bílkoviny jsou základními chemickými jednotkami živé hmoty. Jsou jedinými složkami potravy obsahujícími dusík, a proto jsou zásadní pro růst a nápravu těla. Tvoří je komplexy chemických struktur - aminokyseliny, které se vyskytují v tisících různých kombinacích. Základním zdrojem bílkovin je maso, ryby, vejce a mléčné výrobky, rostliny ve formě ořechů, zrní a luštěnin. V malém množství je lze nalézt v některých hlízách a další zelenině. Houby mohou být důležitým zdrojem bílkovin. Živočišné bílkoviny obsahují všechny aminokyseliny, které lidské tělo potřebuje, ale rostlinné bílkoviny nikoli. Musíte sníst dostatečné množství druhů. Pokud ve stravě chybí sacharidy a tuky, jsou bílkoviny použity ke generování energie, ale na úkor dalších tělesných potřeb.

JÍDLO MINERÁLY

Některých druhů minerálů potřebuje lidské tělo značné množství, jako například vápník, fosfor, sodík, chlór, draslík, síra a hořčík. Jiné, například železo, fluor nebo jod, jsou vyžadovány v mnohem menším množství. Vápník je potřebný pro růst kostí a zubů, ale má také další role při fungování svalů a srážení krve. Všechny minerály mají v tělesných funkcích životní roli.

STOPOVÉ PRVKY

Stopové prvky zahrnují stroncium, hliník, arsen, zlato a další chemikálie v nepatrném množství. Jejich přesná funkce není dosud jasná.

VITAMÍNY

Vitamíny jsou nezbytné pro zdraví a mají důležitou roli nejen v udržování těla, ale také při ochraně proti nemocem. Existuje přibližně 40 různých vitamínů, ze kterých je asi 12 pro člověka zásadních. Najdeme je v nepatrném množství v řadě jídel. Vitamín D může být syntetizován v kůži, pokud je vystavena slunečním paprskům a vitamín K může být syntetizován bakteriemi ve střevech, ale ostatní vitamíny musí být získány z vnějších zdrojů. Nemoci jako beri-beri, kurděje, křivice a pelagra jsou všechny výsledkem nedostatku vitaminů. Vitamin A napomáhá vidění a předchází očním chorobám.

JEDLÉ ROSTLINY

Na světě je jen několik málo míst, kde nenajdete vegetaci (křoviska, réva, popínavé rostliny, květiny, tráva nebo lišejník), která by vás zásobila živinami. V samotné Evropě roste tisíce jedlých divokých rostlin. Jediná dovednost potřebná pro jejich využití je znalost, která z nich je která a kde je lze nalézt. Některé jedlé rostliny mají ale velice nízkou výživovou hodnotu, proto se naučte, které z nich poskytují nejvíce živin. Obzvláště se seznamte s těmi, které jsou hojně rozšířené a dostupné po celý rok. Také se naučte poznávat jedovaté rostliny, abyste se jim mohli vyhnout.

Rostliny obsahují základní vitamíny a minerály a jsou bohaté na sacharidy a bílkoviny. Některé též obsahují tuk a všechny poskytují vlákniny, potřebné k udržení těla v dobrém práce-schopném stavu.

Nejezte naráz velké množství jedné rostliny a pokud na ni nejste zvyklí, uštípněte si nejprve čerstvý zkušební vzorek a přidejte ho do hrnce k vařenému pokrmu, tím si na rostlinu postupně zvyknete. Pokud dáte svému žaludku šanci přivyknout si na nové jídlo, přizpůsobí se a neodmítne ho. Nemyslete si, že rostlina, kterou jedí ptáci, savci nebo hmyz, je jedlá i pro lidi. Opice jsou jakýmsi znamením, ale ne jistotou, že rostlina je vhodná i pro člověka.

Testování nových rostlin

Při testování nových rostlin dodržujte vždy následující postup. Každou rostlinu musí testovat pouze jedna osoba. Nikdy postup nezkracujte. Pokud máte jakékoli pochybnosti, rostlinu NEJEZTE!

  • Jestliže se objeví žaludeční potíže, vypijte velké množství vody a nejezte, dokud bolest nezmizí.

  • Pokud je bolest velice silná, vyvolejte zvracení vstrčením prstů do krku.

  • Živočišné uhlí je dobrým dávivým prostředkem. Polknutím živočišného uhlí vyvoláte zvracení a živočišné uhlí také může jed vstřebat.

  • Bílý dřevěný popel smíchaný s vodou na kašičku uleví bolesti žaludku.

 

  1. PROZKOUMEJTE
    Snažte se rostlinu identifikovat. Ujistěte se, že není slizká nebo zpola snědená červem. Nebyla by pak v nejlepším stavu a měla by (kromě těch larev a červů na ní) nízkou výživnou hodnotou. Některé rostliny ve stáří mění svůj chemický obsah a stanou se jedovatými.

  2. OČICHEJTE
    Malé množství rozdrťte. Pokud páchne jako hořké mandle nebo broskve - VYHOĎTE JI!

  3. KOŽNÍ PODRÁŽDĚNÍ
    Lehce rozetřete nebo vymačkejte trochu šťávy na jemnou část těla (například mezi podpaží a loket). Pokud se objeví jakékoli nepříjemnosti, vyrážka nebo otok, rostlinu VYHOĎTE a pro příště ji vyřaďte z jídelníčku.

  4. RTY, ÚSTA, JAZYK
    Pokud nedošlo k žádnému podráždění kůže, postupujte v následujících krocích. K dalšímu kroku přistupte až po pěti sekundách, abyste měli jistotu, že nedochází k žádné nepříjemné reakci.

    1. Malé množství rostliny položte na rty

    2. Malé množství rostliny položte do koutku úst

    3. Malé množství rostliny umístěte na špičku jazyka

    4. Malé množství rostliny dejte pod jazyk

    5. Malé množství rostliny rozžvýkejte

  5. POLKNĚTE
    Malé množství spolkněte a počkejte pět hodin. Během této doby nic nejezte a nepijte.

  6. JEZTE
    Pokud se neobjeví žádné reakce, jako je bolest v ústech, opakované říhání, nevolnost, motání hlavy, bolest žaludku, svíravé bolesti v podbřišku nebo jakékoli další nepříjemné symptomy, můžete rostlinu požadovat za bezpečnou.

Ve všech případech, pokud ucítíte jakoukoli nepříjemnost, jako je bolest v krku, podráždění, píchání nebo pálení, rostlinu vyhoďte a pro příště vyřaďte ze svého jídelníčku.

 

SBÍRÁNÍ ROSTLIN

Je jednoduché sbírat rostliny tu a tam, ale lepší a bezpečnější je sbírat je systematicky. Na výlety si s sebou berte nádobu, prázdnou tašku, kus látky složenou jako pytlík, krabičku z březové kůry nebo velké listy sešité dohromady. Tak alespoň nasbírané rostliny nerozdrtíte a vydrží vám déle čerstvé.

  • LISTY A STONKY
    Mladé, obvykle bledě zelené listy a stonky budou chutnější a jemnější. Starší rostlinky jsou tužší a více hořké. Listy odřízněte poblíž stonku. Listy jen tak utrhnuté se snadněji poničí. Mohou uvadnout a ztratí kvalitu ještě předtím, než se dostanou do hrnce.

  • KOŘENY A HLÍZY
    Vybírejte si větší rostliny. Některé se budou těžko vytahovat. Pro usnadnění rostlinu kolem dokola okopejte a zaostřeným klackem kořeny a hlízy vypáčete.

  • OVOCE A OŘECHY
    Vybírejte si větší rostliny. Sbírejte pouze zralé, zcela zbarvené ovoce. Tvrdé a zelené bobule nejsou stravitelné i po dlouhém vaření. Řada druhů ovoce, obzvláště tropických má tuhou a hořkou slupku, proto je oloupejte. Ořechy, které leží u kořene stromu budou zralé. Pokud je strom malý, můžete další ořechy setřást nebo klackem shodit.

  • SEMÍNKA A ZRNKA
    Pozor! Některá obsahují smrtelné jedy. Ochutnávání vám neublíží, ale NESPOLKNĚTE JE. Použijte test na určení jedlosti, vylučte každé semínko, které je trpké, hořké nebo má pálivou chuť (pokud jste v něm nepoznali pepř nebo koření). Klasy některých obilovin mohou mít místo normálních semínek černé výběžky - námel. Ty jsou napadeny jedovatou plísní (ergotin), která ze zrníček vytváří zvětšenou černou fazolovitou strukturu. Je zdrojem halucinogenů a je velice jedovatá - někdy i smrtelně. CELÝ KLAS VYHOĎTE.

  • HOUBY
    Střední velikosti jsou jednodušší k identifikaci a je menší pravděpodobnost, že budou poškozeny hmyzem. Seberte celou houbu. Pokud nohu necháte v zemi, bude mnohem obtížnější houbu určit. Houby uchovejte odděleně. Pokud jste sebrali jedovatou houbu, nenakazí ostatní jídlo.

 

JEDLÉ ROSTLINY

Na jaře a v létě jsou mladé výhonky křehké a snadno se sbírají. Některé můžete jíst syrové, ale řada z nich je chutnější, pokud je lehce uvaříte, obzvláště kokořík, vrbovka, orobinec a hasivka orličí. Omyjte je v čisté vodě, seškrábejte popřípadě chloupky a uvařte v malém množství vody, aby se vařily spíše v páře. Listy mají mnoho vitaminů a minerálů. Spolu s mladými výhonky jsou pro člověka nejjednodušším zdrojem potravy. Většina z nich bude lépe chutnat uvařená, ale nepřežeňte dobu vaření, nebo zničíte vitaminy, které obsahují: C, E, K, B a velká množství vitaminu A.

  • Hořčice polní - mladé peprné listy a květy jsou jedlé zasyrova. Celá rostlina je po uvaření chutná. Sbírejte mladé exempláře

  • Kokoška pastuší tobolka - uvařte listy, které chutnají jako zelí a smíchejte s jinými rostlinami.

  • Prvosenky - všechny části jsou jedlé, ale nejlepší jsou mladé listy.

  • Pampelišky - mladé listy jezte syrové, ale starší uvařte, přičemž vodu často vyměňujte, abyste odstranili hořkou chuť. Kořeny uvařte nebo upražte jako kávu. Šťáva z pampelišek je bohatá na vitaminy a minerály.

  • Čekanka obecná - připravte stejně jako pampelišku.

  • Šťovík kyselý - sbírejte mladé rostliny. Jejich listy bohaté na minerály jsou jedlé zasyrova, ale vaření zmenší jejich ostrou chuť.

  • Pohanka setá - její semínka jsou dobrým jedlým zrním.

  • Šťovík kadeřavý - uvařte nejkřehčí listy mladých rostlin, přičemž vodu často vyměňujte, abyste odstranili hořkou chuť.

  • Merlík bílý - chutné listy uvařte jako špenát.

  • Ptačinec prostřední - výtečné křehké listy uvařte.

  • Potočnice lékařská - nespleťte si ji s rozpukem jízlivým. Listy a stonky jsou jedlé zasyrova, ale pokud je voda znečištěná, raději je uvařte.

  • Vrbovka úzkolistá - mladé listy, květy a stonky jsou jedlé zasyrova, ale chutnější jsou uvařené. Vyzrálé stonky mají nasládlou vnitřní dužinu.

  • Čechřice vonná - nespleťte si ji s rozpukem jízlivým. Kořen, stonek a listy chutnají po anýzu a můžete je vařit.
  • Hluchavky - připravujte stejným způsobem jako ptačinec prostřední.

  • Kopřivy - hojně rostou povětšinu roku. Sbírejte mladé rostliny 15-20 cm vysoké. Vařte až minimálně 6 minut, abyste zničili kyselinu mravenčí, kterou chloupky obsahují. Listy můžete usušit a uschovat nebo si udělat z nich špenát. Rozmačkané stonky poskytují vlákninu a vlásečnice jsou vhodné na pro výrobu provazů.

  • Jitrocel - poměrně hořké mladé listy připravte jako špenát. Čerstvou šťávu z listů přikládejte na rány a odvar z celé rostliny použijte na potíže hrudníku.

  • Šáchor - oloupejte a uvařte jeho hlízu, která má oříškovou příchuť nebo ji usušte, nastrouhejte a použijte jako mouku nebo jako náhražku kávy.

  • Orobinec - oddenek a stonek jsou jedlé zasyrova nebo je můžete uvařit. Listy vařte jako špenát a mladé výhonky jako chřest. Pyl můžete smíchat s vodou a vzniklé těsto upéct nebo uvařit na plotýnce nebo na konci klacku.

  • Rákos - uvařte jedlý kořen. Napíchnuté výhonky vylučují jedlou cukrovou tekutinu.

  • Šmel okolíkatý - jedlý oddenek oloupejte a uvařte.

  • Hasivka orličí - jezte pouze mladé výhonky, které mají výraznou chuť nebo „housličkové hlavice“, které musíte zbavit vlněných částí a alespoň půl hodiny vařit. Jezte střídmě. Kořeny jsou jedlé po uvaření nebo po upražení.

  • Puškvorec obecný - dráždivý a aromatický oddenek nakrájejte a svařte na sirup.

  • Vratič obecný - má silnou vůní a pálivě hořkou chuť. Používejte střídmě jako koření do polévky. Ve velkém množství je jedovatý. listů a květů lze připravit čaj proti cizopasníkům. Jeho pach odhání mouchy.

  • Dobromysl obecná - má nasládlou chuť a hodí se jako koření k dušenému masu. Proti kašli a zažívacím potížím použijte nálev. Žvýkání listů uleví bolesti zubů a je také účinná proti parazitům.

  • Česnek medvědí - je jedním z mnoha divokých česneků. Prozradí ho jeho silná česneková vůně. Jako koření použijte jeho jakoukoli část a též je skvělý proti parazitům.

  • Brutnák lékařský - všechny části jsou jedlé zasyrova i po uvaření. Proti horečce použijte nálev. Když stonky uvaříte, dostanete z nich sůl.

  • Děhel - aromatické listy, stonek a kořeny jsou po uvaření jedlé. Při nachlazení použijte nálev nebo použijte externě proti ztuhlosti. Nespleťte si ji s rozpukem jízlivým.

  • Truskavec nebo rdesno- kořeny namočte do vody, abyste z nich dostali hořkou chuť a pak je opražte.

  • Batolky - ostrým klackem vykopejte hlízy a pak je oloupejte a uvařte. Mladé listy jsou jedlé a mají zásobu vitaminu A a C.

  • Mochna husí - dužnaté kořeny jsou jedlé zasyrova, ale chutnější jsou až po uvaření. Nálev z kořene externě použijte proti hemeroidům a interně proti zažívacím potížím.

  • Kozinec sladkolistý - kořen je jedlý zasyrova, po uvaření chutná jako mrkev.

  • Pastiňák luční - kořeny jsou jedlé zasyrova nebo uvařené.

  • Kostival lékařský - kořen je jedlý zasyrova nebo uvařený. Ostatní části mají léčivé účinky. Nespleťte si ho s náprstníkem červeným.

  • Kozí brada fialová - baňatý kořen a mladé listy jsou po uvaření jedlé.

  • Všivec - nízká rostlina s červenorůžovými květy a žlutým kořenem, jedlým zasyrova nebo uvařeným. POZOR: některé další všivce jsou jedovaté. Kořeny mají nejvíce škrobu mezi podzimem a jarem. Na jaře se část škrobu mění na cukr, aby pomohl růstu. Některé jedlé kořeny mohou být několik centimetrů silné a metr nebo i více dlouhé. Hlízy jsou baňaté kořeny a v nouzové situaci může velká hlíza člověka udržet při životě poměrně dlouhou dobu. Nezapomeňte na jedlé hlízy, jako je cibule.

  • Snědek chocholíkatý - kořen je zasyrova škodlivý, proto je třeba ho uvařit. Jiné části nejezte.

  • Árón plamatý - kořen je zasyrova škodlivý a je třeba ho uvařit. Nejezte žádné jiné části.

  • Amphicarpa bracteata - každé semínko vyjměte z hnědého lusku (pod zemí) a uvařte.

  • Apios americana je malá rostlinka podobná vínu - malé hlízy oloupejte a pak je opražte nebo uvařte.

  • Slunečnice topinambur - podobá se opravdové slunečnici. Uvařené hlízy jsou vynikající. Neloupejte je, nebo ztratíte živiny.

  • Ďáblík bahenní - kořeny jsou zasyrova  škodlivé, proto je musíte uvařit. Vyhněte se ostatním částem.

  • Šípatky - hlízy jsou jedlé zasyrova, ale chutnají mnohem lépe po uvaření.

  • Kotvice plovoucí - šedá semena jsou jedlá zasyrova nebo opražená.
  • Lomikámen - listy jsou poživatelné zasyrova nebo uvařené.

  • Chmel - mladé výhonky a květy uvařte

  • Toten lékařský - dobrý na žaludeční potíže. Mladé listy jezte syrové nebo uvařte.

  • Rdesno červivec - mladé listy můžete jíst zasyrova nebo vařené, jako špenát.

  • Penízek rolní - listy můžete jíst zasyrova nebo vařené.

  • Kopretina - jezte syrové.

  • Jetel - listy je lepší kvůli chuti uvařit.

  • Rozrazil - můžete jíst mladé výhonky a po odkvetení i listy

Kořeny a hlízy jsou v krizové situaci neocenitelnou potravou. Jsou plné živin, obzvláště škrobu. Pokud si nejste jisti s jejich identifikací, všechny kořeny důkladně uvařte.
Řada kořenů je obzvlášť chutná po opražení. Zpola je uvařte, až jsou téměř křehké a pak je opražte na horkých kamenech mezi žhavými uhlíky. Některé, včetně šáchoru a pampelišky jsou po upražení a umletí dobrou náhražkou kávy. Ostatní včetně ďáblíku bahenního můžete rozemlít a použít jako mouku. Kořen kostivalu lékařského je obzvlášť cenný. Je tak bohatý na škrob, že po uvaření ztvrdne jako sádra a můžete ho použít jako oporu pro zlomenou končetinu! Nejlepší je všechny kořeny před jídlem uvařit, neboť je většina z nich zasyrova škodlivá. Většinu  kořenů je třeba uvařit také proto, aby změkly. Oškrábejte je v čisté vodě a vařte doměkka. Některé kořeny podobné bramborám mají vitamíny a minerály poblíž slupky, a proto by se NEMĚLY loupat. Kořeny uvaříte rychleji, pokud je předtím nakrájíte na kostičky. Píchněte do nich ostrým klackem. Pokud vnikne dovnitř lehce, je kořen uvařený. Seberte pouze živé exempláře. Nesbírejte ty, které vypadají nemocně nebo neživě, zapáchají nebo po doteku způsobí vyrážku.

Hodně bylinek, které používáte při vaření, roste divoce. Jejich vůně vám pomůže je identifikovat. Pokud je usušíte, dlouho vám vydrží, ale nesušte je na přímém slunečním světle nebo ztratí své éterické oleje.


STROMY A KEŘE

Od léta dále jsou ovoce a ořechy (ořechy dodávají bílkoviny a tuky) pro člověka jedním z nejdůležitějších jídel. Ovoce je zásobou základních živin, obzvláště vitaminu A, B2 a C. Jsou hlavní potravou řady zvířat a ptáků - to znamená, že pokud najdete ovoce, najdete i zvířata. 

Stromy jsou však také dalším výživným zdrojem potravy. Vedle ovoce a ořechů poskytují další části, které jsou neocenitelné pro člověka v nouzové situaci, kdy nejsou dostupné jiné rostliny. Tenké lýko některých stromů je jednak jedlé, jednak výživné, ale nejlepší je na jaře, kdy začne téct míza. Vyberte si kůru u spodu stromu nebo z kořenů nad povrchem země. Oloupejte ji nožem, abyste odhalili její vnitřní vrstvu. Ta je mírně nasládlá a můžete ji jíst syrovou. Aby bylo lýko stravitelnější, je možné je dlouho vařit, čímž se změní na želatinovou hmotu. Pak ji můžete upražit a rozdrtit na mouku. Svrchní kůra má příliš velké množství taninu, a proto není jedlá. Ale svrchní kůru z některých druhů stromů můžete použít při léčení.

Pamatujte si, že i když je jedna část rostliny jedlá, druhá může být jedovatá. Zvlášť testujte listy, stonek, kořen a plody.

  • Dřišťál obecný - jasně červené a velice kyselé bobule jsou bohaté na vitamin C.

  • Divoké růže - rostou ve většině oblastí mírného podnebí. Podobají se nepravidelně rostoucím, neokázalým zahradním růžím. Jejich šípky (pouzdra na semínka) obsahují více vitaminu C, než jakékoli jiné ovoce. Šípky rozkousejte, abyste dostali šťávu a získali maximum vitaminů nebo je rozdrťte a uvařte ve vodě, až vám zůstane pouze sirup.
  • Ostružiníky a maliníky - hledejte neuspořádané keře s převislými a trnitými šlahouny a šťavnatými členitými plody, které během zrání mění svou barvu od zelené přes červenou po fialově černou. Plody dozrávají v pozdním létě. Maliníky nejsou tak neuspořádané a mají méně trnů. Maliny dozrávají také v létě, ale dříve než ostružiny. Plody mají sytěji červenou barvu a jsou jedlé zasyrova.

  • Jahodníky - ovoce je bohaté na vitamin C. Nejlepší jsou syrové.

  • Hlohy - jejich dužina je jemná a jedlá zasyrova. Mladé jarní výhonky jsou jedlé také.

  • Jabloň lesní - ovoce často velice hořké, vypadá jako pěstěné jablko. Můžete jej nakrájet na plátky, usušit a uschovat. Příliš velké množství žlutozelených (někdy červených) na pektin bohatých jablek způsobí průjem. Nejlepší je vařit je s ostatním ovocem.

  • Divoké třešně - podle druhu stromu jsou plody červené nebo černé, některé druhy chutnají kysele.

  • Trnka nebo slivoň trnitá - malé modročerné plody jsou velmi kyselé a k jídlu vhodnější ve formě džemu.

  • Borůvky, klikvy a brusinky - kulovité bobule mohou být černé (borůvky), tmavě modré (americké borůvky), skvrnitě červené (klivy) nebo červené (brusinky). Jsou jedlé čerstvé, vařené nebo sušené na uskladnění, podobně jako rozinky. Dřevnaté stonky jsou dobrým topivem.

  • Bez černý - trsy malých fialovo-černých bobulí jsou nejlepší, když je svaříte na sirup. V jiných oblastech se vyskytují podobné jedlé bezy, ale vyhněte se těm menším, neboť jejich červené bobule mohou být jedovaté.

  • Jalovec obecný - nejezte mladé zelené bobule! Ty zralé, modročerné jsou nejlepší vařené spolu s jiným jídlem.

  • Jeřáb obecný - bílé květy a trsy malých oranžových bobulí. Ty jsou jedlé, ale mají zasyrova poměrně ostrou chuť, proto je lepší uvařit z nich džem.

  • Morušovníky - červené nebo černé plody vypadají jako velké, 5-7 cm dlouhé ostružiny. Jsou jedlé zasyrova.

  • Divoká hroznová vína - trsy hroznů od jantarové po fialovou barvu. Po uvaření jsou listy, stejně jako plody, výtečné k jídlu.

  • Borovice - teplo pomáhá šiškám dozrát, a ty pak uvolní semínka. Jsou chutná zasyrova, ale výtečná po upražení. Pražené oříšky můžete umlít na mouku a uschovat. Malé šišky, podobné jehnědám, jsou po uvaření akorát k jídlu. Jehličky a kůra jsou 2 také jedlé. Lýko je bohaté na vitamín C.

  • Ořešáky - ořechy obsahují 18 % bílkovin, 60 % tuku a z jednoho kila získáte 6 600 kalorií!

  • Lísky - vysoce výživné ořechy najdeme ve vejčité, lístkovité, štětinaté nebo chlupaté skořápce.

  • Kaštanovníky jedlé - ořechy někdy rostou po 2 - 3 najednou. Vytvářejí se v silném kulovitém trnitém a zeleném lusku. Lusk rozbijte, ořechy oloupejte, uvařte a rozdrťte. Nespleťte si ho s jírovcem maďalem (koňským kaštanem), který má velké listy, podobné dlani s prsty a jedovaté ořechy!

  • Buky - plodí malé trojhranné ořechy a v závislosti na druhu po 2 - 4 kouscích v každém chlupatém lusku. Jsou bohaté na bílkoviny a jsou jedlé syrové. Po upražení nebo rozdrcení z ořechů získáme olej.

  • Duby - oloupejte žaludy a mnohokrát uvařte, přičemž často měňte vodu, abyste zmírnili jejich hořkou chuť nebo je na 3 - 4 dny namočte do studené vody. Také je můžete zahrabat do popela a uhlí a čas od času je polévat vodou. Pak je upražte. Z pražených žaludů umelte mouku nebo je použijte jako náhradu za kávu.

  • Lípa - mladé listy a neotevřené listové dostupné standardní test pro určování pupeny jsou jedlé zasyrova. Z květů můžete uvařit čaj.

  • Smrk - na přípravu čaje namočte smrkové jehlice do horké vody. Seberte pouze čerstvé zelené jehlice a uvařte je. Vzniklá tekutina je bohatá na vitamin C. Tento vitamín můžete přímo získat i žvýkáním křehkých mladých větviček, jejichž škrobové zelené konečky jsou obzvlášť chutné na jaře. Smrky rostou i daleko na severu a pokud nejsou dostupné jiné rostliny, jsou důležitým zdrojem živin.
  • Bříza - můžete si vytvořit březový sirup. Kůru nařízněte do tvaru písmene V a seberte cukrovou mízu, která začne vytékat. Pod V udělejte do kmene díru a vložte do ní list jako okap, aby míza odkapávala do nádoby. Mízu sbírejte denně a vařte ji. Bude hodně čadit, ale zhoustne na sirup. Ten vám dodá okamžitou energii, která určitě stojí za námahu.

  • Javor - stejným způsobem, jako u břízy si můžete vytvořit javorový sirup.

STROMY S NEJLEPŠÍM LÝKEM

  • Topol

  • Jilm

  • Javor

  • Smrk

  • Bříza

  • Vrba

  • Topol osika

  • Borovice

  • Modřín

  • Jedlovec

Kromě vnější kůry, je možné jíst i syrové i vařené pupeny a výhonky všech těchto stromů, až na modřínové a jedlovcové, které jsou jedovaté! Lýko některých stromů je velmi pevné, ale ohebné. Jednoduše je můžete roztrhat na pásy, které se dají použít jako provazy. 

Březovou kůru můžete ze stromu odříznout ve velkých plátech a ty pak použít na zastřešování přístřeší nebo na výrobu malých nádob. Indiáni Severní Ameriky s ní obalují své kánoe.

JEDOVATÉ STROMY

Následující stromy obsahují dráždivé nebo jedovaté látky. Nejezte žádnou jejich část, až na dužnaté kořeny stromu hikory, které jsou jedlé.

  • Tis

  • Cedr

  • Jírovec

  • Štědřenec

  • Trnovník akát

  • Hikory

ROSTLINY, KTERÝM SE VYHNĚTE - VAROVÁNÍ JED!

Ve světě rostlin jsou dva poměrně běžné jedy, ale oba jsou snadno zjistitelné.

  • KYSELINA KYANOVODÍKOVÁ (kyanovodík) chutná a je cítit po hořkých mandlích nebo broskvích. Velmi podobný jed obsahuje Prunus laurocerasus, který má listy podobné vavřínu. Listy rozdrťte a vůni si snažte zapamatovat. Všechny další rostliny s touto vůní zahoďte.

  • KYSELINA ŠŤAVELOVÁ, jejíž soli (šťavelany) se přirozeně vyskytují v některých rostlinách, například v reveni dlanité (nejvíce v listech) a ve šťavelu kyselém (Oxalis acetosella), je rozeznatelná ostrým, suchým, pichlavým nebo pálivým pocitem při doteku s kůží nebo jazykem. Všechny rostliny, které se k tomuto popisu hodí, vyhoďte.

  • NESBÍREJTE rostliny s mléčnou šťávou, pokud je nerozeznáte jako bezpečné (například pampeliška).

  • NESBÍREJTE červené rostliny, obzvláště tropické, pokud je nerozpoznáte jako bezpečné. Červeně žíhaný stonek reveně dlanité je jedlý, ale její listy jsou jedovaté. Bolehlav má na stonku červeně-fialové skvrnky.

  • NESBÍREJTE ovoce, které je rozdělené na pět dílků, pokud je nerozpoznáte jako bezpečné.

  • NESBÍREJTE trávy a rostliny, které mají na stonku a listech malinké ostny. Pod lupou je uvidíte spíše jako háčky než rovné chloupky. Podráždí vám ústa a zažívací trakt.

  • NESBÍREJTE staré nebo vadnoucí listy. Listy některých stromů a rostlin při uvadání vytvářejí smrtelný kyanovodík - včetně ostružiny, maliny, třešně, broskve a švestky. Všechny můžete bezpečně jíst pokud jsou mladé, čerstvé a suché.

  • NESBÍREJTE zralou hasivku orličí (Pteridium aguilinium). V těle ničí vitamin B a vyvolává podivný stav krve, který může způsobit smrt. Jezte pouze pevně svinuté „housličkové hlavice“. Všech 250 druhů kapradin severního podnebného pásu je za mlada jedlých, ale přesto jsou některé příliš hořké a mají nepříjemné chloupky, které je třeba před jídlem odstranit. Konečky odlomte tak nízko, kde jsou ještě křehké. Stonek vložte do dlaně a dlaní protáhněte, abyste odstranili „vlnu“.


JEDOVATÉ ROSTLINY - NUTNÉ K ZAPAMATOVÁNÍ!

  • Bolehlav plamatý

  • Oměj

  • Náprstník

  • Rozpuk jízlivý

  • Rulík zlomocný

  • Durman obecný

  • Samorostlík

  • Pryskyřník

  • Vlčí bob

  • Kozinec nebo jinak vlnice

  • Kýchavice

  • Řešetlák

  • Loubinec pětilistý

  • Potměchuť

  • Blín černý

 

UCHOVÁVÁNÍ OVOCE

Čerstvé ovoce se rychle kazí, ale je možné je uchovat, pokud z něho uděláte džem. Většina druhů v sobě obsahuje pektin, který při vaření reaguje s kyselinou v ovoci a napomáhá vzniku džemu.

Příprava džemu
Nejprve ovoce uvařte a pak s vařením pokračujte na velmi slabém plamenu, až jsou plody kašovité. Některé druhy ovoce mají méně pektinu než jiné. Ten může být dodán jiným druhem ovoce, který má pektinu dostatek, jako třeba lesní jablko. Vaření zahubí všechny bakterie, které by jinak ovoce zkazily. Nechte vychladnout a uchovejte v čisté, pokud možno vzduchotěsné nádobě.

Některé druhy ovoce můžete usušit a pak uskladnit, ale to vám zabere týden až deset dní. Položte je v jedné vrstvě na papír, ale ne do přímého slunečního světla. Chraňte je před vlhkem - deštěm i rosou.

 

ZVÍŘATA JAKO POTRAVA

Všechna zvířata mohou být zdrojem živin. Některé z nich, včetně červů a hmyzu se dají jednoduše nasbírat, ale většina z nich musí být chycena do pasti nebo ulovena. Vyžaduje to znalost zvířat a loveckých metod. Čím více o zvířatech víte, tím lépe, ale nejvíce vám pomohou vaše obecné znalosti o přírodě a pozorování v divočině. Neexistuje jeden způsob - musíte se učit pokusem a omylem. Je třeba poznat zvyky všech druhů zvířat, zjistit, kde přespávají, čím se živí a kde močí. Musíte se naučit jak nejlépe zabít, jaké pasti nastražit a jak sladit svůj humánní instinkt s osobním prospěchem.

Nejlepší zvířata na chuť a množství jsou dospělé samice. Čím mladší zvíře je, tím libovější maso má. Dospělý samec je nejtlustší těsně před obdobím páření (což se liší podle druhu a podnebí). Během období páření samec výrazně zhubne, tuk zmizí, a dokonce i normálně bohatá kostní dřeň se změní. Zvířata si vytvářejí tuk na zimu a na léto hubnou. Čím starší zvíře, tím více tuku má, a tím tužší má maso.

VYHLEDÁVÁNÍ ZVĚŘE

Na světě je jen velmi málo míst, na kterých nežijí žádná divoká zvířata, ale někdy jsou známky jejich výskytu nejasné. Pokud jste schopni rozeznávat a číst znamení, která zvířata zanechávají, a dokážete zvířata identifikovat, budete vědět, jaké metody použít při lovu a chytání kořisti, jakou návnadu použít a jakou past vyrobit. Většina savců se během úsvitu a soumraku přemisťuje. Pouze ty větší a silnější si troufají ven i během dne. Větší býložravci potřebují na pastvu celý den, aby uspokojili svou potřebu. Někteří velice malí musí jíst tak často, že jsou někdy aktivní po celý den. Ale většina menších savců, jako jsou králíci, jedí většinou v noci a své zvyky mění pouze pokud je špatné počasí. Zvířata, která se živí jinými zvířaty, loví v době, kdy je jejich kořist aktivní. To samé platí pro vás, pokud je chcete lovit. Ale můžete získat mnoho informací o zvířeti, aniž byste ho kdy viděli živé a nastražit pasti, do kterých se při svém lovu chytne.

HMYZ

Hmyz je pro člověka v krizové situaci často nejspolehlivějším zdrojem potravy. Je obvykle velice malý, ale vyskytuje se všude a je ho tolik, že máte za chvilku nasbíranou zásobu na oběd. Množství hmyzu (na váhu) má větší výživnou hodnotu než stejné množství rostlin. Obsahuje mnoho tuků, bílkovin a sacharidů. Díky tomu dokáže člověka zachránit před vyhladověním, obzvláště šťavnaté larvy. Nejužitečnější jsou termiti, mravenci, brouci, kobylky, sarančata, cvrčci, včely medonosné, housenky a rozličný vodní hmyz.

Během teplého dne není hmyz většinou aktivní, ale za deště vylézá z děr, aby nasbíral vláhu. Hledejte ho v koutech a skulinkách stromů, pod kůrou, na rostlinách a v jejich semenných tobolkách, na všech stinných a vlhkých místech a na dně rybníčků a potoků. Mravenčí a termití  hnízda jsou snadno rozpoznatelné násypy nebo homole. na šťavnaté larvy. Hledejte larvy brouků, které bývají obvykle světlé a mají tři krátké nohy. Mohou být nepatrné, ale i 15,5 cm dlouhé šťavnaté  „buřtíky“, vážící až 84 g. Najdete je na stromech s odlupující se kůrou a v rozkládajících se pahýlech.

Při hledání hmyzu dejte pozor. V jeho úkrytech mohou být také nečekaní živočichové, jako pavouci, ve větších dutinách i hadi.

POZOR!

  • Nesbírejte hmyz, který pojídá odpadky, mršiny nebo trus - může přenášet infekci.
  • Jasně zbarvený hmyz, včetně jeho housenek, je obvykle jedovatý. Jeho jasné barvy by pro vás měly být varováním.
  • Larvy přichycené na spodní straně listů často vylučují jedovaté tekutiny. Ty zapáchající a na omak slizké můžete použít jako návnadu na chytání ryb.
  • Velcí brouci mají často silná kusadla.

Většina druhů hmyzu se dá jíst zasyrova a obvykle jsou tak i více výživné, ale uvařené jsou lépe stravitelné. Nejjistější je vaření, protože tím zničíte škodlivé bakterie a parazity, ale pokud nemáte k dispozici správné nádobí, bude pražení jednodušší. Svou večeři pouze položte na horké kameny nebo na žhavé uhlíky do ohně. Z většího hmyzu, jako jsou sarančata, kobylky a cvrčci, odstraňte nohy a křídla. Chloupky na nohou mohou podráždit, nebo dokonce ucpat trávící trakt. Jemné chloupky některých housenek mohou způsobit vyrážku. Pokud chcete sníst chlupatou housenku, zmáčkněte ji, abyste dostali ven vnitřnosti, ale kůži nejezte. Z brouků odstraňte krovky. Menší hmyz jako mravence a termity rozmačkejte na pastu a pak buď uvařte, nebo usušte na prášek. Práškem zahustěte jiné pokrmy nebo ho na nějakou dobu uschovejte. Lidé, kteří na toto nemají ani pomyšlení, se bude lépe jíst prášek v polévce nebo smíchaný s jiným jídlem.

  • TERMITI
    Najdeme je v teplejších částech světa a jsou výživní a chutní. Většina z nich pojídá pouze rostliny, ale ty větší mají ostrá kusadla a kousnou do čehokoli. Proto můžete do jejich hnízda vsunout klacek, termiti se do něj zakousnou a vy je pak vytáhnete - tímto způsobem jich ale moc nenasbíráte. Létající termiti a mravenci často shazují během bouřkového počasí křídla. V této době můžete nasbírat celkem velké množství hmyzu z listů a větví, kde se shromažďují. Z velkých termitů před jídlem oddělte křídla. Můžete je vařit, smažit nebo pražit. ale nejvýživnější jsou syrové. Jejich vajíčka jsou také hodnotná.

    Termiti budují velké homole, mnohdy několik stop vysoké, které jsou protkané chodbami a síněmi. I když je termitiště tvrdé jak skála, lze ho kamenem nebo klackem rozbít a když ho pak polijete vodou, vylezou termiti ven. Pokud položíte kus termitiště na žhavé uhlíky, vytvoří se voňavý kouř, který odežene moskyty a podobný nepříjemný hmyz. Vydrží doutnat celou noc a pomůže vám udržet oheň. Při rybaření zavěste nad rybníček kousek termitiště. Termiti, kteří z něj budou padat, jsou dobrou návnadou.

  • VČELY A VOSY
    Všechny jsou jedlé - kukly, larvy i dospělí jedinci. Včela medonosná sbírá med. Je to nejkvalitnější přírodní jídlo, jednoduše stravitelné a vysoce výživné, ale NENÍ jednoduché med získat, neboť včely svůj úl houževnatě brání. Během dne vylétávají včely - dělnice daleko od úlu, ale večer se v něm zase všechny shromažďují. To je čas na přepad. Z trsu trávy udělejte pochodeň a přidržte ji těsně u vchodu, aby se úl zaplnil kouřem. Pak otvor ucpěte. Kouř včely zabije a vy získáte okamžitou potravu a dostatek medu. Před požitím odstraňte ŽIHADLO, křídla a nohy. Vaření nebo pražení zlepšuje jejich chuť.

  • MRAVENCI
    Mravenci se rychle shromáždí kolem jakéhokoli zbytku potravy, u kterého je můžete sesbírat anebo je možné vybrat je z mraveniště. Dejte si pozor. Většina mravenců štiplavě kouše a některé větší kusy žijící v džungli mohou tak kousnout, že oběť vyřadí na 24 hodin z činnosti. Raději sbírejte menší exempláře. Někteří mravenci, jako je rod Melanophus, mají nafouknuté břicho plné šťávy z květů. Jsou známí pod jménem medoví nebo cukroví mravenci a k jídlu jsou velmi chutní. VAROVÁNÍ! Někteří mravenci dokážou tak kousnout, že máte pocit, jakoby vás popálila kopřiva. Někteří vystřikují kyselinu mravenčí. Proto mravence nejméně 6 minut vařte. abyste jed zničili. Pak jsou k jídlu celkem bezpeční!

  • KOBYLKY
    Všechny druhy mají baculatá těla a svalnaté nohy. Některé dorůstají délky až 15 cm. V některých oblastech je jich hojnost. Plácněte je listnatou větví nebo kusem oblečení. Odstraňte křídla, tykadla a ostny na nohou. Pak je jezte syrové nebo pražené. Pražením nejen zahubíte parazity, které by mohli mít, ale dodáte jim lepší chuť.

  • VODNÍ HMYZ
    Sbírejte larvy nebo dospělé kusy vodních brouků, jepic, pošvatek, motýlic, vážek a ostatního velkého množství vodního hmyzu, ale pouze z čerstvé a sladké vody. Jsou sice malí, ale najdete je ve velkých množstvích. Místo sítě ponořte do vody pruh jemného materiálu - tričko, nebo jiný kus oblečení. Pokud je třeba, upevněte ho klackem. Postupujte proti proudu směrem k síti a čeřte při tom dno. Proud hmyz ponese a ten se uchytí v síti. Jestliže se vám nechce do vody, použijte k víření kus dřeva. Voda může být znečištěná, proto je nejlepší všechen hmyz dobře uvařit.

  • ŠNECI
    Šneky, slimáky a podobné tvory byste neměli ignorovat. Jak vodní, tak pozemští šneci a další podobní tvorové musí být čerství. Existuje pouze několik druhů, které mohou být k jídlu nebezpečné. Raději všechny uvařte, neboť mohli sníst něco, co pro ně samotné riskantní, ale člověku by to uškodilo.

    Najdeme je ve slané i sladké vodě, od pouští po alpské louky. Mají v sobě hodně bílkovin a minerálů. Při sbírání pozemských šneků vynechte ty, kteří mají jasně zbarvené ulity - mohou být JEDOVATÍ. Šneky nechte několik dnů hladovět, nebo jim dávejte pouze bylinky a bezpečné rostliny, aby mohli vyloučit všechen jed. Pak je dejte do roztoku slané vody, aby se vyčistily jejich vnitřnosti předtím, než je budete vařit. Vařte 10 minut a pro chuť při
    dejte bylinky. Šneky, kteří právě přezimují můžete také jíst za předpokladu, že víčko u otvoru do ulity nebylo poškozeno.

    Mořské šneky, obzvláště tropické, není snadné identifikovat a pokud je bezpečně nepoznáte, raději je nesbírejte. Kuželovité mušle, žijící při pobřeží Tichého oceánu nebo Karibského moře mají jedovaté žihadlo podobné podkožní jehle. Některé druhy mohou i zabít.

  • SLIMÁCI
    Slimáci jsou jednoduše šneci bez ulity. Připravte je a vařte stejným způsobem jako šneky.

  • ČERVI
    Obsahují největší množství bílkovin s velkým množstvím základních aminokyselin a snadno se sbírají. Před tím, než je budete jíst, je nechte jeden den vyhladovět, nebo je zmáčkněte mezi prsty, abyste z nich dostali špínu. Červy můžete usušit na slunci - položte je na teplý kámen a pak rozemelte na prášek a ten přidávejte k jinému jídlu. Pojídání červů se tak pro vás stane snesitelnější a ve formě prášku také nějaký čas vydrží.