Existují nějaké aktuální údaje o početnosti břehulí říčních v Jihočeském kraji?
Nejaktuálnější údaje o jihočeských břehulích obsahuje studie kolegy Petra Heneberga, kterou pro Callu zpracoval v roce 2019, z jejíchž závěrů můžeme citovat:
"Metodou přímého vyhledávání hnízdišť bylo roku 2019 zkontrolováno odhadem nejméně 90% přítomných hnízdišť. Pozornosti mohly uniknout lokality nacházející se v dobývacích prostorech s těžbou rašeliny (například Trpnouze) a efemerní lokality typu částečně odtěžených hromad zeminy, které většinou nebývají obsazeny déle než jeden až dva roky a jejich objevení vesměs závisí na dostatečně husté síti lokálních spolupracovníků. Na základě výsledků monitoringu r. 2019 bylo identifikováno pouhých 14 lokalit (ještě r. 2009 šlo o 27 lokalit) s aktivními koloniemi břehule říční. Na dalších sedmi lokalitách (r. 2009 šlo o čtyři lokality) byly přítomny jen staré nory. Celkový odhadovaný počet hnízdišť břehule říční se tedy na území kraje roku 2019 pohyboval kolem 16 lokalit. Jde o setrvalý pokles; r. 1999 bylo metodou přímého vyhledávání hnízdišť dokumentováno nejméně 66 lokalit s norami břehule říční (Heneberg a kol. 2006; Heneberg nepubl.). Průměrná velikost kolonie na lokalitách obsazených břehulemi r. 2019 činila 37 párů na kolonii. Zjištěná velikost kolonií je v porovnání s průměrem ČR několikanásobně nižší (Heneberg 2007). Snižující se velikost kolonií odpovídá poklesu celkové početnosti druhu na území jižních Čech, který se stále nedaří zastavit. Celková početnost břehulí v obsazených koloniích dosáhla ~512 párů (r. 2009 činila ~2070 párů). Podíl na celkové populaci břehulí v České republice se snížil z odhadovaných 12% až 15% r. 2009 na cca 2,5% až 5% celorepublikového počtu párů. Roku 1999 činila celková početnost břehulí na území Jihočeského kraje ~4875 párů (nejméně ~6500 nor), tzn. téměř desetinásobek stavu z roku 2019...
Roku 2019 se pět lokalit (36%) nacházelo v otvorech nábřežních zdí a jiných konstrukcí, tři lokality (21%) ve stěnách kamenolomů, tedy v proplástcích nebo v nadloží, dvě lokality (14%) byly udržovány cíleným managementem v bývalých pískovnách, další dvě lokality (14%) se nacházely ve stěnách ostrůvků vytvořených a udržovaných s cílem podpory biodiverzity a jen dvě (!) lokality se nacházely v aktivní pískovně. Obě dvě aktivní břehulemi obsazené pískovny byly pískovnami s intenzivní průmyslovou těžbou. Funkční selské pískovny z regionu prakticky vymizely, ve zbývajících se vesměs netěží a břehule v nich již žádnou ze zbytkových stěn neobsadily. V říčních březích žádná lokalita opět nebyla. Pro srovnání, r. 2009 se většina hnízdišť nacházela v těžebnách a na lokalitách udržovaných cíleným managementem. Roku 1999 se téměř všechna jihočeská hnízdiště nacházela v lokalitách udržovaných běžnými těžebními aktivitami. Přirozené břehové nátrže, které by byly břehulemi dlouhodobě osídleny, v regionu chybí již desítky let."
Stručné shrnutí najdete také v tiskové zprávě Cally: