Jak zateplit podlahu při rekonstrukci domu?

Obracím se na Vás s dotazem na skladbu podlahy při rekonstrukci starého domu.
Dům není izolovaný, je na terénu, do budoucna počítáme s odkopáním země kolem domu a vytvoření drenáže/větrání, ale nejsme si jistí skladbou podlahy uvnitř domu. Také se zde vyskytuje vlhkost, proto bychom jej rádi dostatečně izolovali.
Při zjišťování nabídek od různých dělníků jsme se dostali ke skladbě (od země):
Odvětrání husím krkem > Štěrk > Beton > Hydroizolace - asfaltovy pas ipa > Polystyren > Beton
Je tato skladba správná? Jaká by pak měla být ideální výška jednotlivých vrstev? Je použití IPA vhodné nebo je lepší jiná hydroizolace? Kde by měl být uložen husí krk - v zemi pod štěrkem nebo částečně/plně ve štěrku?
Také jsme se doslechli o jiné skladbě s použitím pěnového skla (že by se nepoužil štěrk, beton, polystyren, ale rovnou sklo a na to beton), ale tam vůbec nevíme vhodnou skladbu vrstev a jejich výšky. Byla by tato varianta vhodnější? Je také potřeba použití nějaké hydroizolace? Na vrchní vrstvu bychom chtěli opět beton
kvůli různých druhům pochozích podlah.

Předem děkuji za Váš čas a odpověď.

----------------

Dobrý den,
děkuji za váš dotaz.
V první řadě je třeba vyřešit vlhkost. Pokud chcete použít „husí krky“, je důležité zajistit, aby v nich mohl proudit vzduch. A to během příštích 50 let. Někdy se proto „husí krky“ napojují na starý komín nebo podobnou dutinu. Ta by mohla zajistit proudění vzduchu komínovým efektem. Samozřejmě je nezbytné zajistit, aby se neucpaly nasávací otvory.
„Husí krky“ můžete uložit do vrstvy štěrku, pokud je chcete dát ještě níž, je vhodné je zasypat drobným štěrkem nebo hrubým pískem, který umožní vlhkosti dostat se dovnitř. Zasypání hlínou nedoporučuji.
Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu (XPS) by měla mít tloušťku minimálně 100 mm, u pasivních domů se používá až trojnásobek. Místo XPS lze použít desky z pěnového skla, zejména tam, kde je podlaha více zatížená – typicky v průmyslových objektech. Jde však o dražší izolaci.
V podlaze je nutná i hydroizolační vrstva, IPA je běžným a přijatelným řešením. Tloušťka betonové vrstvy musí vycházet z předpokládaného zatížení podlahy, běžně 60 až 150 mm (při menších tloušťkách je nezbytné vyztužení ocelovou sítí).

Jinou možností je použít štěrk“ z pěnového skla. Pěnové sklo je nenasákavé, lze tedy vynechat hydroizolační vrstvu, protože vrstvy štěrku vytvoří polštář, přes který vlhkost nevyvzlíná výš. Nicméně „pro jistotu“ se hydroizolace běžně dělá. Je potřeba větší vrstva izolantu, minimálně 250 mm, pro kvalitní zateplení dvojnásobek. Opatrně při zhutňování pěnového skla, je křehké a snadno se rozdrtí, což není žádoucí. Vrstvu pěnového skla je rovněž vhodné odvětrat podél zdí, aby vlhkost nepronikala do zdí.
Pokud je v místě vyšší výskyt radonu, je vhodné odvětrat štěrkovou vrstvu nuceně ventilátorem, nebo soustavou větracích kanálků – doporučuji řešení konzultovat s odborníkem na místě.
Při vykopávání podlah pozor na hloubku, pokud byste se dostali níže, než je základová spára, ohrozíte statiku domu.

Podívejte se například na řešení navrhované pro pasivní domy, na stránkách Centra pasivního domu:
https://www.pasivnidomy.cz/detaily/obvodova-stena-u-zakladu-zakladova-deska-na-xps-14
https://www.pasivnidomy.cz/detaily/obvodova-stena-u-zakladu-zakladova-deska-na-sterku-z-penoveho-skla-13

Případně na další detaily, bez hydroizolace:
https://www.refaglass.cz/rekonstrukce/
https://www.refaglass.cz/zakladani-na-betonovych-pasech/

Přeji úspěšnou stavbu!
K. Srdečný, EkoWATT