Rozvíjíme environmentální výchovu a ekologické
poradenství v jihočeském kraji

Kalendář

P Ú S Č P S N
27
Beseda "Přírodní unikát u Třebíčka"
28
Den dětí v přírodní zahradě ekocentra Cassiopeia
29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8
Víkend otevřených zahrad se blíží
Zachraň karase!
9
Víkend otevřených zahrad se blíží
Výprava za životem pod vodou aneb na Rodu to žije
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22
Zažít Třeboň jinak aneb Sousedská slavnost
23
24 25 26 27 28 29
Motýlí setkání
30
Drobečková navigace

Úvod > On-line poradna > Květnaté pásy v Českých Budějovicích

Květnaté pásy v Českých Budějovicích



Četla jsem o projektu květnatých pásů v Českých Budějovicích. Co to vlastně přesně je a jak je můžeme zakládat? A k čemu jsou dobré:
 
Květnaté pásy jsou plochy oseté regionální směsí dvouděložných rostlin, které mají vytvořit esteticky zajímavá místa a zároveň podpořit biodiverzitu. Směsi semínek pro květnaté pásy cíleně neobsahují žádné trávy, kterých bývá v krajině dost. Pro květnaté pásy je třeba používat regionálně původní semenné směsi, což je zatím v ČR problém. Proto byla pro budějovické pásy použta semínka z blízké oblasti Bavorska. I u nás však v některých oblastech existují regionální semenné směsi a další se připravují.
Květnaté pásy vznikly původně jako nápad na oživení zemědělské krajiny v Německu. Díky pracovní skupině Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU byly květnaté pásy s upraveným složením semenných směsí přeneseny do městského prostředí v Českých Budějovicích, konkrétně do vědeckého kampusu a městského parku Stromovka.
Při zakládání je třeba nejprve připravit půdu, v Budějovicích bal použit tzv. rotavátor. Poté se vysévá semenná směs, která je kvůli opravdu malému množství semínek ve výsevku smíchaná z drcenou kukuřicí. V prvním roce se pásy několikrát sečou, aby se potlačily ruderální rostliny, jejichž semena jsou v půdě. Od druhého roku se počet sečí snižuje a přizpůsobuje se tomul, aby pásy po celou sezónu kvetly.

První výsledky monitoringu bezbratlých na květnatých pásech v Českých Budějovicích ukazují, že jejich založení proběhlo velmi úspěšně. Ve druhém roce lákaly po celou sezónu velké množství hmyzu, a to nejen opylovačů, ale i dalších skupin. Zejména v parku Stromovka kontrastovalo jejich oživení s okolními často a krátce sečenými trávníky.