Rekonstrukce podlahy starého domu – varianty štěrk a sklo

Dobrý den,
Obracím se na Vás s dotazem na skladbu podlahy při rekonstrukci starého domu.
Dům není izolovaný, je na terénu, do budoucna počítáme s odkopáním země kolem domu a vytvoření drenáže/větrání, ale nejsme si jistí skladbou podlahy uvnitř domu. Také se zde vyskytuje vlhkost, proto bychom jej rádi dostatečně izolovali.
Při zjišťování nabídek od různých dělníků jsme se dostali ke skladbě (od země):
Odvětrání husím krkem > Štěrk > Beton > Hydroizolace - asfaltovy pas ipa > Polystyren > Beton
Je tato skladba správná? Jaká by pak měla být ideální výška jednotlivých vrstev? Je použití IPA vhodné nebo je lepší jiná hydroizolace? Kde by měl být uložen husí krk - v zemi pod štěrkem nebo částečně/plně ve štěrku?
Také jsme se doslechli o jiné skladbě s použitím pěnového skla (že by se nep! oužil štěrk, beton, polystyren, ale rovnou sklo a na to beton), ale tam vůbec nevíme vhodnou skladbu vrstev a jejich výšky. Byla by tato varianta vhodnější? Je také potřeba použití nějaké hydroizolace? Na vrchní vrstvu bychom chtěli opět beton kvůli různých druhům pochozích podlah.
Předem děkuji za Váš čas a odpověď.
Přeji hezký den.

---------------------------------------------------------

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

Popsaná skladba podlahy je v zásadě správná. Doporučuji ale provést novou skladbu tak, aby splňovala všechny požadavky. Nejen sanaci vlhkosti, ale i tepelně izolační požadavky a ochranu proti radonu.

Tloušťka tepelné izolace se navrhuje tak, aby odpovídala alespoň doporučeným hodnotám dle ČSN 73 0540-2 nebo hodnotám cílovým. Větší tloušťka tepelné izolace by byla z důvodu podlahového topení. V případě podlahového topení norma na ochranu proti radonu ČSN 73 0601 provětrávané podloží přímo vyžaduje.

Provětrávané podloží řešíme z důvodu snížení vlhkosti nejen v ploše, ale i obvodového zdiva. V případě štěrkové vrstvy se tato navrhuje kolem 15 až 20 cm. Odvětrávací hadice je z flexibilního děrovaného PVC profilu alespoň 125 mm, lépe 150 mm. Trasy podél zdí se musí promyslet tak, aby na vhodném místě byl nasávací otvor z venku v soklu a odtah nejlépe do volného komínového průduchu, nebo se někde osadí svisl vedení nad střechu z těsněného PVC KG 150. Hadice by měla ve směru proudění mírně stoupat, cca 1%, takže podél zdi se dělá jakési hlubší žebro štěrku. Provětraná vrstva je uzavřena betonovou mazaninou, na níž se umístí foliová radonová bariéra, obvykle z asfaltových pásů. Zda jeden nebo dva a jaké by se mělo určit podle radonového měření. Provedení popisuje norma na ochranu staveb proti radonu. Následuje tepelná izolace, obvykle podlahové EPS (doporučení min 12, lépe 16, při podlahovém topení 20 cm nebo více), pak betonová deska (může být s rozvodem UT) a nášlapná vrstva. Celková tloušťka všech vrstev je kolem 45 až 50 cm, tedy se musí dost odkopat. Nutno sledovat hloubku založení zdiva, aby nenastal problém s podkopáním základové spáry.

Variantou provětrávané vrstvy jsou celoplošné dutiny vytvořené speciálními tvarovkami z plastu. Skladba nad je pak stejná.

Zásyp z pěnového skla se používá jako tepelně izolační vrstva v podloží. V případě provětrání, tedy „vhánění“ studeného vzduchu do tepelně izolační vrstvy to nemá jaksi smysl. Pěnové sklo je vhodné do jiných typů staveb, například při plošném založení.