Územních plán a nové zastavitelné plochy

Ve stavebním zákoně není ani dříve nebylo stanoveno, že nově vymezené zastavitelné plochy musí navazovat na stávající zastavitelné nebo zastavěné území. I když v praxi tomu tak obvykle bývá (ale někdy také ne). Jediné, o co se lze přímo v zákoně opřít, je § 55 odst. 4, a navazující a jemu předcházející § 53 odst. 5 písm. f).

Zásadní je vždy odůvodnění, neboť podle § 19 odst. 1 c) je úkolem územního plánování, mimo jiné, též prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.

Drtivá většina územních plánů a jejich změn zdůrazňuje právě návaznost nových zastavitelných ploch na stávající zastavěné nebo zastavitelné území. Proto by bylo vhodné z pozice občana sledovat právě dostatečnost odůvodnění nově zastavitelných ploch.