Zateplení stropu půdy se SDK podhledem bez parotěsu

Zdravím a mám tento dotaz:
Řeším zateplení stropu a nechci udělat chybu jako před 20 lety, kdy jsem při instalaci SDK , který slouží jako pouze podhledový. A jak jsem již zmínil chybou bylo, že jsem neinstaloval parotěsku nad vyhotovovaný SDK.
Současné složení stropu je směrem od interieru je: SDK na kovovém roštu, mezera cca 10 cm, omítka na palachu na prknech , které slouží jako spodní záklop, mezera cca 20 cm částečně vyplněná plevami, vrchní záklop znovu prkny a na nich hliněná mazanina cca 5 cm. Před těmi 20 lety při rekonstrukci jsem ještě v rámci zpevnění stropu udělal betonovou vrstvu v síle cca 5 cm s vloženou karisítí. Půda je nevytápěná a nebude v budoucnu obyvatelná, ale chci ji mít pochozí.
Mám představu, že bych ze strany z půdy na současnou podlahu stropu položím ve dvou vrstvách tepelnou izolaci ! 2 x 16 cm /1x16 cm do výše trámů a 1x 16 cm nad trámy jako eliminaci tepelných mostů na trámech/. Vata by byla uložena v konstrukci „nosníků“ z EPS 100 a záklopem s OSB umístěným cca 5-10 cm nad vatou, tudíž s odvětranou mezerou. Odvětrané mezery bych vyústil do prostoru půdy. A tady je důležitý moment a týká se parotěsné zábrany a jejímu umístění:
1. Logicky nejlépe ji umístit pod současný SDK strop ze strany interieru – ano, ale jedná se o 5 velkých obývaných místností cca 100 m/2 a znovu všechno dělat s parotěskou a novým stropem s SDK je velmi pracné. Je to skutečně nutné?
2. Další varianta nechat to všechno difúzně otevřené vzhledem s uvedenému souvrství od interieru až po odvětranou mezeru nad vrstvou 32 cm tepelně-izolační vaty.
3. Nebo na půdě pod vrstvu plánované izolační vaty 32 cm dát parotěsnou folii vytaženou do výše izolace ať už nad trámy, nebo na boky trámů! , které budou překryty vrstvou 1 x 16 cm izolační vaty. A! le neuzavřu tím zase „definitivně“ migraci vodních par směrem na půdu do odvětraného prostoru na půdě a neriskuji kondenzaci vodních par v souvrství stropu pod fólií?
Tady si nedokážu odpovědět, která z variant je optimální vzhledem k migraci vlhkosti směrem k půdě a případné kondenzaci v „nějaké“ vrstvě profilu složení stropů. Zejména prostor mezi záklopem ze spodních a vrchních prken, které jsou parobrzda mě zneklidňují . No a i vzduchová mezera s plevami ve mně vyvolává spoustu otázek. Nebude zde docházet ke kondenzaci? Co kdybych vyplnil prostor mezi záklopem např sypaným polystyrenem formou nafoukání. Ještě bych dodal, že venkovní plášť budovy není tepelně izolován vzhledem k síle zdiva. Varianta otevření souvrství stropu ze stany půdy je nereálná vzhledem k extrémní pracnosti.
Děkuji za racionální návrhy řešení.

-------------------------------

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

V textu dotazu jste velice podrobně popsal situaci a de facto i nabízející se řešení s příslušným komentářem výhod nevýhod. Děkuji a upozorním spíše ještě na aspekty nezmíněné.

Problematickým místem stropní konstrukce jsou nosné dřevěné prvky uložené v obvodovém zdivu. Jedná se o detail, který v nezatepleném zdivu, patrně kamenném nebo smíšeném, prochládá. Tudíž zde může docházet ke kondenzaci a zvýšené vlhkosti zazděných dřevěných prvků. Umístění podhledu pod strop, byť bez tepelné izolace, může teplotu v detailu ještě trochu snížit.

Tím, že původní horní hliněná mazanina byla ještě přebetonována, došlo k omezení prostupnosti konstrukce pro vodní páru, která se logicky přemístí jinam.

Z popsaných variant je vhodná s číslem 2, tedy řešení dodatečného zateplení ponechat jako difúzně otevřené. Důležité je funkční odvětrání pod OSB deskou, které snad v případě plánované volné mezery 10 cm bude fungovat.

Obvykle se doporučuje ověřit stav zhlaví dřevěných trámů sondou v některém místě, kde lze poruchy očekávat. Obvykle kde mohlo zatéci, nebo v nároží či tam, kde je tenčí zeď.