Cestou z nejvyšší hory Šumavy na Třístoličník uvidíte nejcennější partie Národního parku Šumava, které obývá velmi vzácný tetřev hlušec. Pětikilometrovou cestu po vrcholové části šumavských kopců nad Lipenskou přehradou od Plechého (1 378 m n. m.) po Třístoličník (1 322 m n. m.) lemují stojící smrkové souše. Jedná se o výsledek působení sil větru a následně brouka kůrovce coby přirozených činitelů v životním cyklu horských smrčin. V podrostu těchto odumřelých stromů se již objevují nálety mladých smrčků a jeřábů, tedy známka toho, že se horský les samovolně obnovuje. Na rakouské straně státní hranice můžete porovnat vývoj horského lesa, ve kterém se proti kůrovci zasahovalo kácením. Asi 400 metrů západně od vrcholu Plechého se rozkládá tzv. Rakouská louka, což je bývalá horská smilková pastvina, která v současné době představuje jedno z nejvýše položených vrchovišť Šumavy. Na trase mezi Plechým a Třístoličníkem dojdete na velmi zajímavé místo, tzv. Trojmezí, kde se stýkají státní hranice České republiky, Německa a Rakouska. Stojí zde trojhranný hraniční kámen zdobený státními znaky a názvy jednotlivých států.
Prachaticko
Lokalita je dostupná autobusem a vlakem z Nové Pece (Plechý je odtud 9 km po turistických trasách) nebo ze Stožce (Třístoličník je odtud vzdálen 10 km). Další možností přístupu na Třístoličník je 7 km dlouhá trasa po červené turistické značce z Nového údolí, kam vede železniční trať.Úplně nejsnadnější přístup se nabízí z německé strany státní hranice, kdy je možné parkovat automobil necelý kilometr pod vrcholem Třístoličníku. Na parkoviště se dostanete po trase Strážný – Philippsreut – Haidmüle.
2 h.
Trasa v úseku Třístoličník-Plechý vede po vyšlapaných turistických cestách. Cesty jsou místy kamenité, nerovné s přítomností dalších překážek jako jsou kořeny či pařezy. Jedná se o hřebenovou trasu s možností silného větru. Trasou prochází červená turistická trasa.