Voda

Voda je k životu nezbytně nutná. Veškerý život je na ní závislý a všechny živé organismy ji obsahují. Průměrný člověk je schopen přežít t3 týdny bez jídla, ale pouze 3 dny bez vody. Voda je prioritou číslo jedna. Nezačněte vodu shánět, až když vám dojde. Uchovejte tu, co máte a co nejdříve najděte její zdroj. Nejvhodnější je čerstvá tekoucí voda, ale všechnu vodu je možné sterilizovat vařením nebo chemickými čisticími přístroji. Lidské tělo je tvořeno ze 75 procent vodou. Voda slouží při udržování konstantní teploty těla, je potřebná k udržování funkce ledvin při vylučování odpadů a také určitým způsobem vede nervové impulsy. Ale tekutiny obsažené v těle jsou limitovány. Ztracená voda musí být nahrazena nebo utrpí zdraví a výkonnost.

ZTRÁTA VODY

Průměrný člověk vyloučí 2 - 3 litry vody za den. I osoba, která odpočívá ve stínu, přijde asi o 1 litr vody. Ke ztrátě tekutin dochází při samotném dýchání a ztráta při dýchání a při pocení se zvyšuje prací a teplotou. Vylučování tekutin je ještě více zvýšeno při zvracení a průjmu. Aby se uchovala kritická rovnováha, je třeba ztrátu vody nahradit zase samotnou vodou nebo vodou obsaženou v potravě.

JAK UCHOVAT TEKUTINY

K udržení ztráty tekutin na minimu musíte dodržovat následující opatření:

• Nenamáhejte se
  
  
• Pouze odpočívejte
  
  
• Nekuřte
  
  
• Zůstaňte v chladu a ve stínu
  
  
• Pokud stín nenajdete, postavte si přístřešek z deky a schovejte se pod něj
  
  
• Neležte na horké zemi nebo na jiném vyhřátém povrchu
  
  
• Nejezte nebo jen velmi málo
  
  
• Nemáte-li dostatek vody, bude na trávení spotřebována voda ze životně důležitých orgánů, a tím se ještě více zvýší dehydratace.
  Nejobtížněji se tráví tuky a je k tomu zapotřebí velké množství vody
  
  
• Nikdy nepijte alkohol. Jeho odbourávání vyžaduje vodu, která je opět odebírána ze životně důležitých orgánů
  
  
• Nemluvte a dýchejte nosem, nikoli ústy

HLEDÁNÍ VODY

Nejdříve se podívejte na dno údolí, kam se voda přirozeně stahuje. Pokud nevidíte potoky nebo rybníčky, hledejte zelené plochy vegetace a zkuste na nich kopat. Možná, že voda bude těsně pod povrchem a do vykopané díry nateče. I kopání v průrvách a vyschlých říčních korytech vás, obzvláště ve štěrkovitých oblastech, může dovést k podpovrchovému prameni.

V horách hledejte vodu ve štěrbinách. Budete-li kopat na pobřeží nad úrovní vody při přílivu, obzvláště v oblastech, kde jsou písečné duny, máte velkou šanci získat asi 5 cm sladké vody, která se přefiltruje a dostane se nad těžší slanou vodu. Nemusí být příliš chutná, ale dá se pít.

V místech, kde do moře spadají útesy, hledejte bujnou vegetaci (dokonce i kapradiny a mechy) ve zlomech ve skalách a možná najdete i pramínek. Nemůžete-li najít žádnou sladkou vodu, předestilujte slanou vodu (viz sluneční destilační přístroj a destilace v této části).

POZOR! Dejte si pozor na vodu z rybníčku, kolem kterého neroste žádná zelená vegetace nebo u kterého leží zvířecí kostry. Je pravděpodobné, že voda je znečištěna chemikáliemi, které se nacházejí blízko pod povrchem země. Na okraji rybníčku byste mohli najít minerály, které mohou být známkou zásaditosti. VODU Z RYBNÍČKŮ VŽDY PŘEVAŘUJTE.

V pouštích najdete jezera bez odtoků. Stanou se z nich slaná jezera. Vodu z nich MUSÍTE před pitím předestilovat.

Voda z rybníčků může vypadat hnědě a chutnat trochu slaně, ale vegetace, která v ní roste ji udržuje čistou. Pokud máte pochybnosti, převařte ji.

SBĚR ROSY A DEŠTĚ

Navzdory kyselým dešťům, které jsou zapříčiněné průmyslovými zeměmi a mohou způsobit nahromadění nečistot v půdě, je dešťová voda všude pitná a je jen třeba ji nasbírat. Využijte co největší jímku a vodu nalévejte do jakýchkoli nádob. Voda se dobře uchovává v díře, kterou vykopete v zemi a vyložíte jílem, ale musíte ji mít stále přikrytou. Nemáte-li žádný jiný nepropustný materiál, použijte plech nebo kůru stromů. Pokud máte o nasbírané vodě pochybnosti, převařte ji. V oblastech, ve kterých je přes den velké horko a přes noc zima, můžete očekávat hodně rosy. Potom, co na kovových předmětech zkondenzuje, ji můžete houbičkou vysát nebo slíznout. Nechte vodu nasáknout do kusu oblečení a pak ho vyždímejte. Nebo si kolem nohou a kotníků uvažte čistý kus látky a projděte se mokrou vegetací. Vodu z látky vysajte nebo vyždímejte.

POZOROVÁNÍ ZVÍŘAT A VODA

Savci Většina zvířat potřebuje pravidelný přísun vody. Pasoucí se zvířata obvykle nebývají daleko od vody, neboť musí pít za úsvitu i za soumraku. Některé druhy cestují tisíce kilometrů, aby se vyhnuly suchým obdobím. Sbíhající se zvířecí cestičky často vedou k vodě, proto je následujte směrem z kopce.

• Masožravci vydrží bez napájení dlouhou dobu. Nejsou spolehlivým ukazatelem výskytu vody, neboť vláhu získávají ze zvířat, která loví.
  
  
• Ptáci, kteří se živí zrnky, například pěnkavy a holubi, nebývají nikdy daleko od vody. Pijí za úsvitu a za soumraku. Pokud letí přímo a nízko nad zemí, směřují k vodě. Při návratu od vody jsou těžcí a letí od stromu ke stromu, na kterých často odpočívají. Všimněte si jejich směru a najdete vodu.
  
  
  • Vodní ptáci dokážou cestovat do velkých vzdáleností, aniž by se zastavovali na krmení nebo pití, takže nejsou stoprocentním ukazatelem, že je voda poblíž.
    
    
  • Jestřábi, orli a další dravci také získávají vodu ze své kořisti, takže se podle nich neřiďte.
    
    
• Plazi nejsou známkou výskytu vody. Sbírají rosu a vodu získávají z kořisti, takže se bez ní dlouhou dobu obejdou.
  
  
• Hmyz je dobrým ukazatelem, obzvláště včely: vylétávají nejvíce 6,5 km od svých hnízd nebo úlů, ale nemají žádnou pravidelnou dobu na pití.
  
  
  • Mravenci jsou na vodě závislí. Kolona mravenců, která pochoduje nahoru po stromě, směřuje obvykle k malému rezervoáru chycené vody. Takovéto rezervoáry můžete najít i v suchých oblastech.
    
    
  • Většina much se drží ve vzdálenosti do 90 m od vody, obzvláště evropský, duhově zelený druh.
    
    
• Lidské stezky - obvykle povedou ke studni, vyvrtané díře nebo močálu. Zdroj vody může být přikrytý keřem nebo kamenem, aby nedocházelo k odpařování. Kryt odstraňte.

PAMATUJTE SI!

ODMĚŘUJTE SVOU NÁMAHU A NE PŘÍSUN VODY! Pokud musíte odměřovat vodu, pijte ji po doušcích. Jestliže jste byli dlouhou dobu bez vody, a teď jste ji našli, nehltejte. Nejprve pouze usrkávejte. Hltání vody vyvolává u dehydrovaného člověka zvracení, a dochází tím ke ztrátě ještě většího množství drahocenných tekutin.

ZÁKLADY KONDENZACE

• IGELITOVÝ PYTEL
  Kořeny stromů a rostlin vytahují vodu ze země, ale strom ji může vytáhnout z podzemní hladiny vody, která je 15 m nebo i více pod povrchem země, což je příliš hluboko na to, abyste se k ní dokopali. Ani to nezkoušejte. Na listnatou větev stromu navlékněte igelitový sáček a nechte strom, aby pro vás vodu vypumpoval. Vláha z listů v sáčku zkondenzuje a vy získáte vodu. Vyberte si zdravé rostliny a husté větve. Na strom připevněte sáček tak, aby byl otvor nahoře a jeden roh visel níže, v němž se nashromáždí vypařená a zkondenzovaná voda. Pokud jakoukoli rostlinu obalíte polyethylenovým stanem, dojde k vypařování vody, která při ochlazování zkondenzuje na umělohmotných stěnách. Zavěste stan za vrcholek nebo ho podepřete klackem s měkkou vycpávkou. Listí se nesmí dotýkat stěn stanu, neboť by rozptýlilo kapičky vody, které mají stékat do sáčkem vyložených kanálků na zemi. Dokonce i u uříznutých rostlin dojde ke kondenzaci, pokud je vložíte do umělohmotného pytle, ve kterém se zahřejí. Listí na spodu podepřete kameny, aby se pod nimi voda nashromáždila a zabraňte dotýkání listí stěn pytle. Pytel udržíte napnutý pomocí kamenů, vršek podepřete klackem s vycpávkou. Pytel následně umístěte na mírný svah, aby se zkondenzovaná voda svedla k místu jejího sběru. Rostliny, které vám již vydaly svou vláhu, opatrně nahraďte čerstvými.
  
  
• SLUNEČNÍ DESTILAČNÍ PŘÍSTROJ
  Vykopejte 45 cm hlubokou díru o průměru asi 90 cm. Do jejího středu umístěte nádobu na sebranou vodu a díru přikryjte kusem igelitu, který vytvarujte do kornoutu. Sluneční teplo zvyšuje teplotu vzduchu a půdy a dochází k vypařování. Po nasycení vzduchu dochází na spodní straně igelitové plachty ke kondenzaci vody, která stéká do připravené nádoby. Tato metoda je obzvláš tě efektivní v pouštních oblastech a tam, kde jsou horké dny a chladné noci. Umělá hmota se ochlazuje rychleji než vzduch, a tím dochází k silné kondenzaci. Tento přístroj by měl nasbírat nejméně 0,55 l za 24 hodin. Přístroj může sloužit i jako past. Hmyz a malí hadi jsou igelitem přitahováni. Mohou po něm sklouznout dolů nebo se pod ním protlačit a spadnout do díry, ze které již nemohou vylézt. Sluneční destilační přístroj můžete také použít pro destilaci čisté vody z jedovatých nebo kontaminovaných tekutin. Spodní stranu plachty zdrsněte kamenem, aby po ní kapky stékaly. Na upevnění stran a udržení kornoutového tvaru použijte kameny nebo závaží. Nádobu upevněte, aby ji chycená zvířata nemohla převrhnout. Máte-li možnost použijte ohnutou násosku, a kterou by voda protekla do nižší úrovně, aniž by narušila destilační přístroj.

POZOR! MOČ A MOŘSKÁ VODA

Nikdy je nepijte - opravdu NIKDY! Ale z obou můžete po destilaci získat pitnou vodu a z mořské vody ještě navíc dostanete sůl.

DESTILACE

Soupravy na destilaci jsou součástí vybavení záchranných člunů, ale můžete si je i vyrobit. K destilování tekutiny musíte vyrobit zařízení, které by fungovalo jako laboratorní chladič. Do přiklopené nádoby s vodou postavené nad ohněm prostrčte jeden konec trubičky a druhý vložte do utěsněné sběrné nádoby, kterou je nejlepší vložit do třetí nádoby s vodou, jež poslouží jako izolační vrstva a ochlazuje páru procházející trubičkou. Trubičku zařízení dny můžete vyrobit z čehokoli - hodí se například trubky z kostry batohu. Abyste zabránili ztrátě páry, utěsněte spoje bahnem nebo mokrým pískem. Jednodušší metodou je obměna pouštního destilačního přístroje. Kondenzace vody trvá o trochu déle, ale přístroj se snadněji vyrábí. Veďte trubičku ze zakryté nádoby, ve které se vaří znečištěná nebo slaná voda, či dokonce moč. Druhý konec trubičky vložte pod sluneční destilační přístroj. Nádobu zakryjte kovovým plátem nebo kusem kůry, kterou můžete podle potřeby zatížit. Navedení páry do trubičky pomůže i list ve tvaru kornoutu, který umístíte na nádobu s vodou.

VODA Z LEDU A SNĚHU

Raději rozpouštějte led než sníh, neboť dostanete větší množství vody při menší spotřebě tepla: dvakrát tolik vody za polovinu tepla. Sníh rozpustíte tak, že jeho malé množství vložíte do hrnce, pod kterým rozděláte oheň. Postupně přidávejte další sníh. Kdybyste dali do hrnce velké množství sněhu najednou, spodní vrstva by se rozpustila a vsákla do sněhu nad ní. Vespodu by zůstala dutina a hrnec by se připálil. Spodní vrstvy sněhu jsou zrnitější než sníh na povrchu, a proto poskytují více vody.

Mořský led je slaný a nemá cenu z něj získávat vodu, dokud nezestárne. Čím mladší led, tím slanější. Nový mořský led je hrubý a má mléčnou barvu. Starší led je namodralý a má zaoblené okraje, což je způsobeno stékáním vody po nakloněném povrchu. Z modrého ledu můžete získat dobrou vodu - čím modřejší a hladší, tím lepší. Ale dejte si pozor i na starý led, neboť může být vystaven slaným sprškám.

Nejezte rozdrcený led, mohl by vám poranit rty a ústa a způsobit další dehydrataci. Pokud chcete sníh cucat, nechte ho dostatečně natát, aby se z něj udělala koule. Pokud je vám však zima a jste unaveni, tak vás sání sněhu ještě více ochladí.

VODA Z ROSTLIN

• SBĚRAČI VODY
  Rostliny ve tvaru poháru a dutiny mezi listy bromeliovitých rostlin (řada z nich parazituje na větvích tropických stromů) často slouží jako rezervoár vody. V bambusu najdete vodu v jeho dutých kloubech. Bývá spíše ve starších a nažloutlých kmíncích. Zatřeste s nimi a pokud uslyšíte šplouchat vodu, udělejte u spodního konce každého kloubu zářez a vodu vylijte. Bromeliovité rostliny bývají 5 cm - 9 m vysoké, ale výška většiny z nich je 30 - 150 cm. Některé shromažďují vodu v tkáních, ale u všech ji najdete v rezervoárech vytvořených v dolních částech listů. Rostou na Havaji, a od Virginie na jih po Argentinu a Peru.
  
  Láčkovky je název používaný pro různé rostliny, které zachytávají a zadržují vodu. Tekutinu proceďte, abyste z ní odstranili hmyz a jiná cizí tělesa.
  
  Strom poutníků Ravenala madagascariensis patří do čeledi banánovníků a mezi spodními částmi listových stonků udrží 1- 2 litry vody.
  
  
• POPÍNAVÉ ROSTLINY
  Popínavé rostliny s drsnou kůrou a s asi 5 cm dlouhými výhonky mohou být užitečným zdrojem vody. Ale musíte se naučit, které z nich vodu obsahují, neboť ne ve všech najdete pitnou vodu a některé mají dokonce jedovatou mízu. Z jedovatých druhů vytéká po naříznutí lepkavá mléčná tekutina. Budete si pamatovat, že se tomuto druhu máte příště vyhnout. Některé popínavé rostliny dráždí při doteku kůži, takže nechte tekutinu raději kapat do úst, než abyste si do nich přímo vložili stonek. Nejlepší je nasbírat tekutinu do nádoby. K získání vody si vyberte určitý stonek popínavé rostliny a podívejte se kam až vede. Natáhněte se co nejvýše a do stonku udělejte hluboký zářez. Ten samý stonek uřízněte nízko u země a nechte z něj vodu odkapávat do vašich úst nebo do nádoby. Když přestane kapat, odřízněte kus od spodu a stejným způsobem pokračujte, dokud stonek nevyschne. Neuřezávejte nejdříve spodek stonku, protože by došlo ke vzlínání a tekutina by vystoupala do horní části stonku.
  
  
• KOŘENY
  Australský vodní strom a pouštní dub mají kořeny blízko pod povrchem. Vypáčete je ze země a nařezejte na 30 cm dlouhé kusy. Odstraňte kůru. Tekutinu vysajte nebo oholte dužninu a vymačkejte ji do úst. Není snadné najít ty nejužitečnější pouštní kořeny, pokud vám je někdo zkušený neukáže. Australští domorodci dokážou najít malý výhonek, který vyrůstá z cibulovitého kořene velikosti fotbalového míče, jež vám může zachránit život. Ale pokud vám nikdo neřekl, jak kořeny najít, nemá cenu na jejich hledání vynakládat energii.
  
  
• PALMY
  Palmy buri, kokosovník a nipa obsahují cukrovou tekutinu, která je pitná. Ohněte kvetoucí stonek směrem dolů a odřízněte jeho vršek. Pokud každých 12 hodin odříznete ze stonku tenký plátek, dojde k obnovení toku a můžete nasbírat až jeden litr tekutiny denně. Stonky palmy nipa vyrůstají od spodu stromu, takže můžete pracovat ze země. Na vysoké palmy budete muset nejspíše vyšplhat, abyste se dostali ke kvetoucímu stonku. Kokosové mléko má značný obsah vody, ale mléko zralých ořechů má navíc silné projímavé účinky, takže pokud byste ho vypili příliš mnoho, mohli byste dostat průjem, a ztratit tak velké množství tekutin.
  
  
• KAKTUSY
  Jak plody, tak tělo kaktusů obsahuje vodu, ale ne u všech kaktusů je pitná - například obrovský rozvětvený arizonský kaktus saquarro je velmi jedovatý. Dejte si pozor na kaktusové trny, obzvláště na ty jemné, které se velmi nesnadno odstraňují a pokud zůstanou v kůži, mohou zhnisat. Sudovitý kaktus Echinocactus grusoni může být až 120 cm vysoký a najdete ho v oblastech od jihu USA po Jižní Ameriku.

Pokud se v očekávanou dobu neobjeví monzun nebo pokud horké a suché léto způsobí vyprahnutí půdy, uskladněte co nejvíce vody a začněte ji užívat s rozvahou. Vždy vodu přikrývejte a zastíňujte, aby se nevypařovala. Vodou NIKDY neplýtvejte. Voda na vaření může být později použitá na mytí. Všechnu vodu na pití převařujte.