Rozvíjíme environmentální výchovu a ekologické
poradenství v jihočeském kraji

Kalendář

P Ú S Č P S N
29 30 1
Koncert pro stromy 2024
2 3 4
ZAHÁJENÍ LETNÍ NÁVŠTĚVNICKÉ SEZONY A DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V ZÁCHRANNÉ STANICI
5
6 7 8
"Výprava za samotářskými včelami" - přírodovědná vycházka
9 10 11
Den fantazie v Zeměráji
Ornitologická vycházka na Semenci
12
13 14
Zelené úterky "Co se to tu plazí?"
15 16 17 18
Vodňanské rybářské dny
19
20 21 22 23 24 25 26
27
Beseda "Přírodní unikát u Třebíčka"
28
Den dětí v přírodní zahradě ekocentra Cassiopeia
29 30 31 1 2
Drobečková navigace

Úvod > On-line poradna > Jak by mělo vypadat správné broukoviště?

Jak by mělo vypadat správné broukoviště?



V našem městském parku zvažuji realizovat broukoviště. Jak by mělo správné broukoviště vypadat a kterých věcí se naopak vyvarovat, aby broukoviště především plnilo svůj účel. Některé materiály jsem nastudoval, ale dobrých rad není nikdy dost a potřebuji zjistit vše potřebné.

 

Především bych měl na začátek napsat, že broukoviště v žádném případě nenahrazuje živé staré stromy (natož živé staré stromy s dutinami) a že by mělo být vždy bráno jako nouzové či krajní řešení, a to zejména v případech biologicky cenných stromů. Bohužel se v poslední době začínají broukoviště zneužívat jako alibi pro kácení cenných stromů. Přitom mohou samozřejmě poskytnout nějakou perspektivu jen druhů mrtvého dřeva, a to ještě ne všem (třeba páchník hnědý preferuje mrtvé dřevo dutin v živých stromech).
Základní informace o broukovištích máme tady: 
http://www.calla.cz/stromyahmyz/broukoviste-loggery.php nebo ve vydaném letáčku tady: http://www.calla.cz/stromyahmyz/publikace.php (poslední publikace v pořadí,můžu i poslat papírovou verzi). Jinak se dá spousta věcí najít na britských webech, zadáte-li slovo "loggery". Obecně platí, že nejvhodnější je tvrdé dřevo listnatých stromů, nejlépe dubové. Měkké dřevo vydrží v broukovišti krátkou dobu, pokud se speciálně neupraví (např. opálením podzemních částí).
Doporučujeme budovat broukoviště na alespoň částečně uhlídatelném místě, aby je obyvatelé nerozkradli na topení (čistě praktická zkušenost z ČR, např. v Británii to problém není  ). A když už je hotové a dali jsme si tu práci, je dobré ho využít k ekovýchovných účelům (viz např. první broukoviště v Lysé nad Labem - můžu Vás kontaktovat na autora nápadu z MěÚ Lysánad Labem).
Z hlediska bezpečnosti platí základní pravidlo - alespoň jedna třetina zapuštěných kmenů by měla zůstat pod zemí z důvodu jejich stability a bezpečnosti kolemjdoucích.